Komplexní
Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.
Řadit dle: | Příjmení | Jméno | Datum narození | Datum úmrtí | Místo narození | Místo úmrtí | Uspořádat: |
|
|
||||||
Místo narození: | Přílepy u Holešova | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Olomouc, Praha, Přerov, San Salvador | |||||
Obory působení: | překladatel, tlumočník | |||||
Anotace: |
V letech 1988–1992 studium na Gymnáziu Jakuba Škody v Přerově, ukončeno maturitou; 1992–1998 studium na Univerzitě Palackého v Olomouci, anglická a španělská filologie na Filozofické fakultě UP. Za téma své diplomové práce (pod vedením prof. Michala Peprníka) si zvolil vývoj hororové literatury a po promoci na ni navázal svým prvním překladem, sbírkou povídek velšského spisovatele Arthura Machena (Otevření dveří, 1999, nakl. Aurora), po níž následoval překlad další klasiky britské nadpřirozené literatury, románu Lilith George MacDonalda (2001, nakl. Aurora, nové vydání 2022, nakl. Carcosa). V tomto období pracuje také jako tlumočník hlavně ze španělštiny (např. bezmála roční pobyt ve středoamerickém Salvadoru), po návratu do ČR se nicméně soustředí výlučně na překlady z angličtiny, především v žánrech, horor, fantasy, sci-fi, thriller, odkud občas zabrousí do humoristické klasiky (romány Jerome K. Jeroma Tři muži ve člunu a Tři muži na toulkách, Oni a já (nakl. Aurora a Vyšehrad; série románů o geniálním komorníkovi Jeevesovi z pera P. G. Wodehouse – např. Díky, Jeevesi, Krédo rodu Woosterů a další (vše nakl. Paseka), k dětské literatuře (Příběh o Zoufálkovi a Flora a Odysseus od Kate DiCamillo nebo série Můj nejhorší školní rok Jamese Pattersona pro nakl. Albatros) nebo k poezii (dva svazky básní Charlese Bukowského – Ptáčku posměváčku, přej mi štěstí a Někdy jste tak sami, až to prostě dává smysl – pro nakl. Pragma). Těžištěm jeho překladatelské tvorby nicméně zůstává nadpřirozeno a podivno a v tomto směru překládal celou řadu zásadních autorů – Stephena Kinga (Zelená míle, Tommyknockeři, Danse macabre pro nakl. Beta Dobrovský); Cliva Barkera (Knihy krve IV-VI, Utkaný svět, Noční rasa pro nakl. Laser Books a Beta Dobrovský + Hellraiser pro nakl. Carcosa); H. P. Lovecrafta (výbory V horách šílenství/Zjevení Cthulhu a Stín nad Innsmouthem/Barva z kosmu pro nakl. Laser Books a později Carcosa; Hemživý chaos pro nakl. Argo); R. E. Howarda (Černý kámen pro nakl. Laser Books); Roberta R. McCammona (Prokletí rodu Usherů pro nakl. Fobos); Chinu Miévilla (Nádraží Perdido, Jizva, Un Lun Dun a další pro nakl. Laser Books); Dana Simmonse (Temné léto, Zimní přízrak, Hladové hry a další pro nakl. Laser Books a Fobos); Thomase Ligottiho (Písně mrtvého snivce pro nakl. Carcosa) a další. Pro nakl. Argo už několik let překládá sérii nadpřirozených detektivek Řeky Londýna Bena Aaronovitche, ze sci-fi klasiky má na kontě překlady autorů, jako jsou Alfred Bester (Hvězdy, můj osud – nakl. Laser Books); Harlan Ellison (Nemám ústa a musím křičet – nakl. Fobos); John W. Campbell Jr. (Ledové peklo – nakl. Fobos) a další. Několik knih přeložil i ze slovenštiny (autoři Juraj Šebesta a Mark E. Pocha). V roce 2017 spolu se svou manželkou Tatianou založil nakladatelství Carcosa, které vydává zahraniční i české a slovenské autory především temné fantastiky. Překládá dodnes, překlady občas proloží kratšími publicistickými pracemi (např. doslovy ke knihám Písně mrtvého snivce a Děsivé důsledky Ramseyho Campbella, sérií přehledů Literární horor v letech 2017–2021 nebo série článků o angloamerických žánrových nakladatelstvích pro časopis Howard). Žije a pracuje v Kroměříži. |
|||||
Zdroj: |
https://www.kosmas.cz/…milan-zacek/ https://www.databazeknih.cz/…lan-zacek-26?… Curicullum vitae, meil dne 27.12. 2022 |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Milan Žáček |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Brno | |||||
Místa pobytu: | Dublin (Irsko), Karlovy Vary, Kladno, Olomouc, Opava | |||||
Obory působení: | grafik, herec, ilustrátor, manager | |||||
Anotace: |
V letech 1984–1987 absolvoval Střední polygrafickou školu v Brně. Po vojně působil jako grafik a sazeč v tiskárně Rudého práva a v Moravské typografii. V letech 1990–1993 studoval JAMU v Brně a spolupracoval s divadelním studiem Marta a HaDivadlem, zprvu jako stavěč dekorací a poté hercem. První divadelní angažmá v Kladně, poté v Karlových Varech (1997–1998), pak asistentem režie a hercem v ČT Brno – spolupráce v I. sérii Četnické humoresky. V období 1999–2000 působil ve Vydavatelství Diderot s.r.o., kde ředitelem pobočky.a půl roku řídil Boby centrum. V období 2001–2004 hercem ve Slezském divadle v Opavě a od srpna 2004 do července 2005 hercem MDO. V září 2005-červenec 2007 pobýval v Dublinu (Irsko), kde pracoval jako kuchař, číšník, a taky se podílel na ekologické recyklaci odpadů. Od srpna 2007 dosud působí v Moravském divadle Olomouc. Od března 2015 je majitelem kavárny Dejavú a ředitelem ArtUM centra se sídlem Sokolská 7, Olomouc. Rovněž předseda občanského sdružení Pro radost. Spolupracuje s Českým rozhlasem Olomouc. V Olomouci působil do června 2017 a poté principálem Divadla za hradbami. |
|||||
Zdroj: |
Procházka, Jan: Kavárna Dejavu přesídlila..(26.1.2015) http://olomouc.nejlepsi-adresa.cz/…o-Sokolske-a skopino.webnode.cz (Stránky Jiřího Škopíka Nebenführa). http://otavinka.blog.cz/…rve-v-art-um https://www.nebenfuhrjiri.cz/…culum-vitae/ |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místo úmrtí: | Vídeň (Rakousko) | |||||
Místa pobytu: | Krakow (Polsko), Olomouc | |||||
Obory působení: | básník, novinář, polonista, překladatel, redaktor, vydavatel, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Absolv. FF UP, obor polština a němčina. Novinář: (HN, Stráž lidu, Zpravodaj OF OL), redaktor, recenzent, politický komentátor, překladatel z polštiny. Zabývá se česko-polskými. vztahy, současnou básnickou tvorbou, židovskou kulturou i mezinárodní politikou. Stál u zrodu lit. časopisu Scriptum, sborník pro literaturu, umění a život, zde vychází i současná polská lit. v překladech. Jeho překlady se objevily ve sborníku Světová lit. Publikuje v časopisech: Mosty, Nová přítomnost, Host, Literární noviny, Tvar. V letech 1995–97 působil v naklad. Votobia a v r. 1999 založil v Olomouci s.r.o. nakladatelství Burian-Tichák, které se uvedlo autobiogr.knihou Vlasty Chramostové. V r. 2001 byl oceněn za novinářskou činnost Cenou Ferdinanda Peroutky. Vydavatel periodika Listy, spolu s T. Tichákem. Zemřel na služební cestě ve Vídni, kde měl uvádět výstavu. Náhle zemřel. Pohřeb se konal 18.10.2014 v Olomouci. Od roku 2016 je na jeho počest udělována Cena Václava Buriana. Václav Burian, jehož jméno cena nese, byl český polonista, překladatel, básník, vydavatel a redaktor dvouměsíčníku Listy. Své první překlady a texty publikoval v samizdatu. V osmdesátých letech vydával olomoucký samizdatový časopis Ječmínek. Původně československý exilový časopis Listy vydával spolu s Tomášem Tichákem od roku 2003. Za svůj vztah k polskému disidentu byl v červnu 2014 oceněn na pražské ambasádě Polské republiky Medailí vděčnosti Evropského centra solidarity v Gdaňsku. |
|||||
Zdroj: |
Osobní a písemné sdělení. Parte (foto Vladislava Galgonka). |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Nový Jičín | |||||
Místa pobytu: | Košice (SR), Olomouc, Poprad (SR), Stolzalpe (Rakousko) | |||||
Obory působení: | lékař internista, politik komunální, prozaik | |||||
Anotace: |
Maturoval na gymnáziu v rodišti v roce 1978, pak vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Po promoci v roce 1984 a vojenské službě na Vysoké letecké škole v Košicích nastoupil do Nemocnice s poliklinikou v Popradě, kde pracoval do roku 1995 na interním oddělení. V listopadu 1989 vstoupil do komunální politiky a do roku 1993 byl poslancem městského zastupitelství v Popradě a členem městské rady. V letech 1991 – 1993 zastával funkci náměstka ředitele Nemocnice s poliklinikou pro léčebně preventivní péči. Po rozdělení Československa byl jedním ze zakládajících členů Českého spolku na Slovensku a prvním předsedou regionální organizace na Spiši. V roce 1995 odešel do Rakouska, kde pracuje v nemocnici Stolzalpe ve Štýrsku jako zástupce primáře interního oddělení. Je ženatý a má dvě děti. Do literatury vstoupil v roce 1990 románem „Stín Persepole“, zachycujícím období achajmenovské perské říše a jejího nejmocnějšího krále Dareia I. Román „Bratři ze Soluně“ (1995) přiblížil životní osudy moravských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. V další knize Herodes – Židovský král (1998, druhé vydání pod názvem Já, Herodes, 2005) se na známé postavě biblického krále pokusil o analýzu vzniku zla v lidském konání. Román „A stanu se králem“ (2001) se zabývá bojem mladého krále Zikmunda Lucemburského o uherský trůn, a v románě „Richenza“ přiblížil čtenářům postavu královny Alžběty Rejčky a její zápas s Eliškou Přemyslovnou. Poslední kniha „Mezi císařem a papežem“ (2006),se zabývá událostmi církevního koncilu v Kostnici, které jsou bezprostředně svázány s českými dějinami osobou mistra Jana Husa a následky jeho popravy. Odvrácená tvář moci – Zločiny českých králů (2008) Cti otce svého ale miluj ženu svou (2010); Ať zemře král (2013).. |
|||||
Zdroj: |
http://cs.wikipedia.org/…_Pol%C3%A1ch www.apolach.cz antoninpolach@yahoo.de |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Kostelec na Hané, Olomouc, Praha, Prostějov | |||||
Obory působení: | majitel antikvariátu, publicista odborný, sportovec, šachy | |||||
Anotace: |
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UP Olomouc, obor TKMI. Poté dva roky na vojně v Praze. Závodně hrál šachy, Poprve získal titul šachový velmistr v roce 1984.Od roku 1986–1992 působil v Bratislavě, 1993–2002 v Kostelci na Hané, od r, 2002 dosud v rodišti.Vlastní Šachovou prodejnu a antikvariát v Prostějově, Brněnská 38. Tel. 588882363. Články o šachu publikuje časopisecky. Karel Mokrý je významnou postavou olomouckého šachu. Již v mládí se projevil jeho velký talent – stal se mistrem Československa dorostenců a reprezentoval nás na ME juniorů v Groningenu 1977/78, kde obsadil krásné 5. místo. Na mistrovství Československa mužů poprvé startoval roku 1982 ve Frenštátě pod Radhoštěm. V tomto turnaji dlouho vedl a až prohra v závěru turnaje ho odsunula na 2. místo. Stříbrnou medaili získal ještě v roce 1989 a roku 1995 se dokonce stal mistrem České republiky. Mezitím dobyl titul mezinárodního velmistra (roku 1984, po vítězstvích na turnaji v italském Reggio Emilia a v Trnavě), v letech 1984 – 1996 nás reprezentoval na šesti olympiádách a vždy patřil k oporám týmu. Památná je zejména olympiáda roku 1990 v Novém Sadu, kde Československo skončilo na fantastickém 4. místě, mj. díky výbornému Karlovu výkonu 8,5 bodu z 11! Dnes se již Karel závodnímu šachu nevěnuje, jeho povoláním (i životním koníčkem) je šachová prodejna, kterou provozuje od roku 1991. Karel není jen obyčejným prodavačem, nýbrž erudovaným znalcem šachové literatury, a proto může zájemcům poradit, co stojí za to si v jeho obchodě objednat a nastudovat. |
|||||
Zdroj: |
Osobně znám – dokumentace Galerie rodáků 10.11.2013 – hš Biolek, Richard: Velmistr Karel Mokrý oslavil padesátku – 7.2.2009. http://www.a64.cz/o-klubu/ |
|||||
Poznámka: |
Mgr. Karel Mokrý |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Hlubočky, Kolumbie (Jižní Amerika), Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | realitní manažér, spisovatelka, výtvarnice | |||||
Anotace: |
Rodným jménem Křelinová. Bratranec jejího tatínka byl spisovatel František Křelina (1903–1976) a další příbuznou, jeho dcera Hana Pražáková (1930–2010). Do roku 1978 žila v Olomouci, kde studovala SEŠ. Po maturitě odešla studovat VŠE do Prahy. Po promoci pracovala v Pražském kulturním středisku. V roce 1986 odešla s manželem do Jižní Ameriky (Kolumbie), kde pracovala na ambasádě a taky se věnovala výtvarné činnosti. Malba na hedvábí. V roce 1993 se vrátila do vlasti a působila v Praze do roku 2000. Od roku 2001 působí v Olomouci. V oboru realitní manažér ve firmě Maxx reality. Věnuje se též výtvarné činnosti: malba na hedvábí, ruční výroba šperků. Pořádá výtvarné kurzy. V roce 2014 se umístila ve finále soutěže Česko hledá spisovatelky a v roce 2015 vyšla její první kniha fejetonů " I v ráji může pršet" (Praha, Klika 2015). Prezentace nové knihy se konala v Galerii Anděl, dne 28.10.2015 za účasti Sandry a Ríši Pogodových. Dne 17.11.2018 se konal křest 2. knihy Milionář k snídani (Klika, Praha 2018. Ukázky četla a křest moderovala Dr. Hana Pokorná v Cafe 87. Dne 8.3.2019 se v Amelii konala sešlost olomouckých žen a Dr. Pokorná vedla rozhovor s autorkou o MDŽ v Kolumbii. |
|||||
Zdroj: |
Dokumentační list ze dne 18.8.2016 /hš www.atelier-lavida.webgarden.cz www.maxxreality.com http://otavinka.blog.cz/…st-v-cafe-87 |
|||||
Poznámka: |
Ing. Jitka Kubešová |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Kyjov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc | |||||
Obory působení: | anglistka, básnířka, bohemistka, překladatelka | |||||
Anotace: |
Narodila se v rodině středoškolského profesora. V letech 1959–1965 žila s rodiči v Kroměříži. Poté bydlela s rodiči v Brně a studovala gymnázium na Lerchové v letech 1973–1977. Po maturitě absolvovala studium na brněnské univerzitě, kde studovala bohemistiku a pedagogiku a v r. 1983 získala PhDr. V letech 1993 – 1998 působila na Masarykově univerzitě v Brně, v roce 1995 doktorandské studium na FFUP Olomouc. Píše od svých 6 let. V prosinci 199 ji vyšly verše v Literárních novinách, v únoru 2000 v brněnském KAMU.Publikovala v odborném a kulturním tisku,. Knižně debutovala básnickou sbírkou " Africké bubínky lásky" (Brno, Host 2000). Další půvabnou sbírkou je „Bleděmodré usínání“. (Brno, Větrné mlýny 2001). O tři roky později vyšla sbírka " Dokud nás sny nerozdělí, aneb Talent na živý život". ( Brno, Větrné mlýny 2004) a o pět let později sbírka " Něžná lavina" ( Brno, Čintamani 2009) s doslovem Agustina Skýpaly. Členka Obce spisovatelů. |
|||||
Zdroj: |
Stanovy a adresář Obce spisovatelů. (Stav k 8. 6. 2009). Praha. ; Dokumentační list ze dne 17. 8. 2009. http://www.cintamani.cz/…/recenze.htm Ukázky – na blogu Otavinka ( 1.12. a 27.12. 2009) |
|||||
Poznámka: |
Rozená Riedlová Literární jméno: Alena Riedlová Slepičková. Foto jun 17059 ze dne 24.6.2017 v Olomouci |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Košice (SR), Olomouc | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, teolog | |||||
Anotace: |
Od r. 1990 biskup olomoucko- brněnský, pravoslav.teolog fak Univerzity P.J.Šafarika v Košicích.R.1990 založil pravoslavný monastýr Ochrany přesvaté Bohorodice v Olomouci, otevřel bohosl. učiliště při eparchiální radě v Olomouci.R.1990 vydal Biblické dějiny pro nejmenší. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo.II.1991/92.Praha 1991, S.791.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Brémy (Německo), Kostnice (Německo), Praha | |||||
Obory působení: | dramatička, prozaička, scenáristka | |||||
Anotace: |
Dcera spisovatele Jana Procházky, sestra Lenky Procházkové, spisovatelky.Autorka próz pro děti. V Olomouci žila tři roky a poté se rodina přestěhovala do Prahy. Po maturitě v roce 1972 nesměla z politických důvodů studovat vysokou školu. Pracovala v dělnických profesích a v roce 1983 odjela s manželem, režisérem Ivanem Pokorným a dětmi do Rakouska. V roce 1986 se přestěhovali do Kostnice, kde založili autorské divadlo a od r. 1988 žili v Brémách a v r. 1994 se vrátili do Prahy. |
|
||||||
Místo narození: | Kunovice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Dub nad Moravou, Karviná, Lednice, Litoměřice, Olomouc | |||||
Obory působení: | kněz | |||||
Anotace: |
Vyučil se zahradníkem a zkoušky dělal na Střední zahradnické škole v Brně-Bohunicích, praxi v Lednici. Poté studoval bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Po vysvěcení 8 let kaplanem v Karviné, administrátorem v obci Pišť a poté Vřesina u Hlučína. Od r. 1991 farářem v kostele sv. Mořice v Olomouci, od 1993 děkanem děkanátu Olomouc, od 1999 kanovníkem. Souběžně v letech 2002–2005 působil v Dubu nad Moravou, od 2005 také v kostele na Nové Ulici v Olomouci. Je členem kněžské rady a Metropolitní kapituly Olomouc. Od r. 2007 proboštem. Je zakladatelem občanského sdružení Mořické centrum mládeže, které je zaměřeno na volno časové aktivity pro děti i dospělé. Jedenkrát týdně se zde scházejí maminky s dětmi, nebo mají zkoušku hudebníci členové Hanácké dechovky. Při chrámu sv. Mořice působí též smíšený pěvecký sbor Chorus Mauritiensis. Kanovník Hanáček publikuje články v regionálním tisku a ve Svatomořickém zpravodaji. |
|||||
Zdroj: |
Galerie rodáků – DL 30.09.2009. www.moric-olomouc.cz |
|||||
Poznámka: |
Mgr. František Hanáček |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místo úmrtí: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Jeseník, Krnov, Ostrava, Uničov | |||||
Obory působení: | aranžér, hudebník, malíř, portrétista, výtvarník | |||||
Anotace: |
Vyučen aranžérem na ZUŠ Štursova, Olomouc. Pracoval jako aranžér v Jednotě Olomouc v období 1978–1985. Oděvy Olomouc s působením v různých místech Moravy: Jeseník, Krnov, Uničov, Ostrava. Jeho velká plátna umístěna ve vinárně Ing. Čalkovského v Olomouci. Ve volných chvílích se věnoval hudbě, bicí a kytara. Po operaci šedého zákalu téměř oslepl a chodil s bílou holí. Zemřel na covid. |
|||||
Zdroj: |
Osobní setkání na Příčné 999/2 dne 21.4.2020 |
|
||||||
Místo narození: | Praha | |||||
Místo úmrtí: | Praha | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Kladno, Olomouc, Opava, Ostrava, Pardubice | |||||
Obory působení: | dabér, herec divadelní, moderátor, poslanec ČNR | |||||
Anotace: |
V letech 1973–1977 studoval DAMU v Praze, v roce 1978 pracoval v ČT Ostrava, ale z politických důvodů musel odejít a mohl pracovat pouze v rozhlase a v oblastních divadlech : Ostrava, Opava, Český Těšín, 6 sezón v Olomouci, Pardubice, Ústí nad Labem, Kladno a od r. 2006 v Městských divadlech pražských. V letech 1990–1992 poslanec ČNR. Proslavil se též dabingem, kdy namluvil kocoura Garfielda. Slavný moderátor soutěže TV Nova Milionář. |
|||||
Zdroj: |
cs.wikipedie |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Kobeřice, Lutín, Olomouc, Tršice | |||||
Obory působení: | fotografka, ilustrátorka, výtvarnice | |||||
Anotace: |
Pravnučka JUDr. Mořice Hrubana žila od roku 1950 s rodiči v Olomouci,
kde chodila do základní školy. Poté studovala Střední
umělecko-průmyslovou školu v Brně., kde maturovala v roce 1969. Poté
pracovala v propagaci v Lutíně a po pěti letech odešla do Olomouce, kde
působila ve VHJ STS do jara 1991. Začátkem 70. let absolvovala Školu
výtvarné fotografie. V roce 1979 se provdala a bydlela několik let
v Hostkovicích u Tršic. V letech 1991–1996 samostatně podnikala jako
ilustrátorka a výtvarnice. Pak pracovala v nemocniční administrativě a
podílela se na náboru dárců krve. Od listopadu 2006 je předsedkyní KPVU
v Olomouci. |
|||||
Zdroj: |
Ševčíková, Hana: Listopadová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2009, č.11. S.5. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Karlovy Vary | |||||
Místo úmrtí: | Hněvotín | |||||
Místa pobytu: | Bratislava (SR), Krkonoše, Mohelnice, Olomouc, Praha, Šternberk | |||||
Obory působení: | rehabilitační pracovník, sochař, zahradník | |||||
Anotace: |
Vyučil se zahradníkem a vystudoval Zahradnickou školu v Praze. Později dálkově vystudoval zdravotní školu v Bratislavě, obor rehabilitace. V mládí se zabýval tvorbou soch ze dřeva a vystavovat začal ve 28 letech. Věnoval se artterapii. Žil a pracoval v Hněvotíně, kam se přestěhoval, coby ženatý a se svou paní Libuškou se věnoval rehabilitaci, léčbě drogově závislým a též slepým nemocným, díky nimž vytvářel hmatky. Taky vedl kurzy jógy. Rehabilitaci prováděl v nemocnici Olomouc a ve Šternberku. Pravidelně se účastnil sochařských symposií. Vystavoval v galerii Pod podloubím (1984) kdy vyšel tiskem PKO katalog s fotografiemi artefaktů Mileny Valuškové a typografem Oldřicha Šembery. V roce 2008 vytvořil 6 m vysoký strom pro KRNAP, plastiku pro 45. výročí NP. Dne 30.5.2023 se Galerii a Ateliéru kateřiny Dostálové na Žerotínském náměstí 7 v Olomouci konala v 16:00 vernisáž výstavy, kde úvodem promluvil prof. Jindra Štreit, Jeníkův největší přítel. |
|||||
Zdroj: |
Štreit Jindra: Úvodní slovo při vernisáži výstavy dne 30.5.2023. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Přerov | |||||
Místa pobytu: | Brno, Bystřice pod Hostýnem, Kroměříž | |||||
Obory působení: | básník | |||||
Anotace: |
Dětství prožil v Bystřici, studoval SZTŠ-veterinářskou v Kroměříži, kde absolvoval r. 1967. Po vojně studoval FFMU v Brně obor čeština, dějepis-dipl. práce Science fiction v soudobé české literatuře. Od 1974 pracuje v nakladatelství Blok Brno. Verše, povídky a překlady z ruštiny publikoval časopisecky (Universitas, Rovnost, Literární měsíčník, Brněnský večerník). |
|||||
Zdroj: |
Slovník české literatury 1970–1981.Praha, ČS 1985, S.30.;. |
|
||||||
Místo narození: | Olomouc | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Prostějov, Sovinec, Uničov | |||||
Obory působení: | výtvarník | |||||
Anotace: |
Absolvoval Školu výtvarného myšlení I. Zhoře. Žije a pracuje v Kroměříži. Samostatně vystavoval v nemocnici Kroměříž r. 1975, plenér Kroměříž r. 1980. Galerie pod podloubím v Olomouci r. 1984, v Prostějově r. 1986, na Sovinci r. 1986, v Uničově r. 1987. |
|||||
Zdroj: |
Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté. Olomouc 1991. /foto/;. |
|
||||||
Místo narození: | Ostrava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Katovice (Polsko), Olomouc, Přerov, Varšava (Polsko), Vratislav (Polsko) | |||||
Obory působení: | pedagog vysokoškolský, polonistka | |||||
Anotace: |
Narodila se v Ostravě-Zábřehu. Na UP v Olomouci vystudovala češtinu a
polštinu a poté pracovala na učilištích v Přerově a v Olomouci. Na
olomouckou univerzitu nastoupila v roce 1982. Vedoucí Sekce polské filologie
Katedry slavistiky FF UP, |
|||||
Zdroj: |
…a blahopřejeme.Kdy,kde co. Olomouc, květen 2012. S.2. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Prostějov | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Moravská Třebová, Olomouc, Praha | |||||
Obory působení: | básník, editor, informatik, knihovník, odborný spisovatel, ředitel IC, ředitel knihovny | |||||
Anotace: |
Vl. jm. Miloš Victor Ignác Kvapil V roce 1965 absolvoval SVVŠ (nyní
gymnázium) v Prostějově. Pak studoval obor knihovnictví a vědeckých
informací na UK Praha, kde promoval r. 1971. Byl na vojenské službě
v Kroměříži. Působil jako knihovník ve Státní vědecké knihovně
Olomouc, poté na Informačním centru Výzkumného ústavu oděvního
v Prostějově, ředitel Informačního centra UPOL, knihovník technické
knihovny Moravských železáren v Olomouci, vedoucí Informační služby
Městského úřadu v Prostějově a v letech 1997–2009 ředitel Městské
knihovny v Prostějově. Souběžně v letech 1992–2009 editorem
prostějovské Štafety. Ocenění: Cena českých knihovníků (2007) |
|||||
Zdroj: |
Bartková, Hana: Prostějovský deník.Čtenář reportér – článek /6491037 Kvapil, Miloš: Pár slov na úvod. Ozvěny.Olomouc 2022. S.8. Doplnění biogramu viz meil 23.4. 2023 a 24.4.2023. |
|||||
Poznámka: |
PhDr. Miloš Kvapil užívá též pseudonym Miloš QAPIL /Píše básně o 23 slokách/ dne 23.4. 2023/hš |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Šternberk | |||||
Místa pobytu: | Brno, Hulín, Kunovice, Praha, Žilina (SR) | |||||
Obory působení: | letecký inženýr | |||||
Anotace: |
Syn Jaroslava Michala. Po studiích VŠ dopravní v Žilině, absolvoval VAAZ v Brně a ČVUT v Praze. Působil jako letecký inženýr v LET Kunovice do r. 2004. Nyní pracujev Hulíně. |
|
||||||
Místo narození: | Chomutov | |||||
Místo úmrtí: | Velká Bystřice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž | |||||
Obory působení: | hudební pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval pedagogickou fakultu univerzity v Brně v letech 1964–1968, skladbu u M. Ištvána na JAMU 1966–1971. V období 1972–1979 učil klavírní improvizaci na konzervatoři v Kroměříži, poté se věnoval scénické hudbě k divadelním a televizním inscenacím i filmům. Zhudebnil básně Jesenina a řady českých básníků. Tragicky zahynul při autonehodě. |
|||||
Zdroj: |
Čeští skladatelé současnosti., Praha 1985., S.39. (Fotografie)., Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby., Praha 1990., S.70. |
|
||||||
Místo narození: | Hranice | |||||
Místa pobytu: | Český Těšín, Kladno, Most, Praha, Příbram | |||||
Obory působení: | herec, moderátor, podnikatel, publicista, ředitel divadla | |||||
Anotace: |
Po maturitě studoval v letech 1965–1968 žurnalistiku KU v Praze, ale nedostudoval. V letech 1970–1973 měl angažmá jako herec v divadle v Českém Těšíně. Působil v rozhlase, televizi. Je spoluautorem knihy o Miloši Kopeckém " Co za to stálo" (1994) Bratr Marty Skarlantové. Je majitelem a ředitelem divadla Ungelt v Praze. |
|||||
Fotky: |
|
||||||
Místo narození: | Jihlava | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kroměříž, Olomouc, Šternberk, Telč | |||||
Obory působení: | archeolog, historik, hudebník, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Po maturitě na gymnáziu v Telči studoval archeologii na FF UJEP Brno v letech 1963–1968 (PhDr. 1983). Působil jako archeolog nejprve v Uměleckohistorickém (později Okresním) muzeu v Kroměříži a to v letech 1969–1973, pak v letech 1973–1992 v Památkovém ústavu v Olomouci (od r. 1980 jako vedoucí archeologického oddělení), na částečný úvazek i poté, co se stal odborným asistentem katedry dějin umění na FFUP v Olomouci. Specializuje se na ranný a pozdní středověk. Od r. 1973 provádí záchrané a předstihové odkryvy v historickém jádru Olomouce, též ve Šternberku. |
|||||
Zdroj: |
Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny.Olomouc VSMO 2008. S.50–61.; Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S.77–78.; Videozáznam o hudební činnosti. |
|
||||||
Místo narození: | Kroměříž | |||||
Místa pobytu: | Kroměříž, Praha | |||||
Obory působení: | hudební pedagog, klavírista, vysokoškolský pedagog | |||||
Anotace: |
Studoval obor klavírní hra na Konzervatoři Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži (1958–1963, pedagogové Jiří Doležel a Josef Skalák) a na pražské AMU u Františka Maxiána (1963–69); uměleckou aspiranturu absolvoval u Ivana Moravce (1973). Byl sólistou Pražského komorního orchestru (1971–81), poté (do 1989) sólistou České filharmonie. V roce 1975 obdržel čestné uznání v soutěži královny Alžběty v Bruselu, 1976 zvítězil v soutěži v italské Senegálii. 1982 získal za nahrávku klavírních koncertů francouzských autorů Grand Prix du Disque Paris. Od roku 1992 je pedagogem pražské AMU (odborný asistent 1991, docent 1997). Krajný vystoupil na koncertech v rámci hudebních festivalů v Baalbeku, Aténách, Bergenu, Lublani, Harogate; samostatně koncertoval v USA (New York: Carnegie Hall 1972, 1977, 1983, Washington D. C.: Kennedy Center 1997, National Galery 2007), v Anglii (Wigmor Hall Londýn 2002), v Rusku (Moskva: Čajkovského sál), v Německu (Berlín, Mnichov), Rakousku (Vídeň, Salcburk), ve Francii (Paříž), v Belgii (Brusel), v Austrálii (Sydney, Melbourne), v Argentině (Buenos Aires: Teatro Colon), na Kubě (Havana), dále v Japonsku, v Jihoafrické republice, v Egyptě, v Mexiku a jinde; na zahraničních zájezdech v USA, Kanadě, Mexiku, Austrálii, Japonsku atd. Spolupracoval mimo jiné s Pražským komorním orchestrem, s Českou filharmonií, se Státní filharmonií Brno atd. V roce 1990 provedl v československé premiéře 2. symfonii (The Age of Anxiety) Leonarda Bernsteina, 1993 poprvé provedl Koncert g moll pro klavír a orchestr Antonína Dvořáka v Jižní Africe, v sezóně 1999–2000 přednesl 4. klavírní koncert (Inkantace) Bohuslava Martinů v New Yorku a v Kuala Lumpuru. Na gramofonové desky nahrál Boris Krajný kompletní klavírní dílo a koncerty pro klavír Maurice Ravela; dále pořídil snímky děl Johana Sebastiana Bacha (Ciaconne, Chorální předehry), nahrál Klavírní koncert č. 3 Bély Bartóka, skladby Ludwiga van Beethovena (Sonáta C dur, op. 53, Andante favori), Fryderyka Chopina (Fantazie f moll, op. 49), Alberta Roussela (Koncert pro klavír), Arthura Honeggera (Concertino), Francoise Poulenca (Aubade), díla Antonína Dvořáka (Klavírní kvintet), Sergeje Prokofjeva (Koncert pro klavír č. 3), Erwina Schulhoffa (Partita, Etudy), Césara Francka, Clauda Debussyho a dalších. Pro rozhlas nahrál mimo jiné řadu skladeb českých skladatelů 20. století (Jana Tausingra, Klementa Slavického, Ladislava Kubíka, Emila Hlobila, Bohuslava Martinů, Ivana Řezáče, Oldřicha Františka Korteho a jiných). Krajný natáčel pro firmy Supraphon, Panton, Pavanne, Bonton, Rosa, Harmonia mundi apod. Krajného hra, ovlivněná oběma významnými učiteli, se vyznačuje jemnou, kultivovanou zvukovostí, zejména v podání romantického a impresionistického repertoáru. |
|||||
Zdroj: |
Kdo je kdo 1991/1992.I.Praha 1991.S.474 – 475.; Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století. Praha 1998. ČBS.Praha 1992.S.356.;. Čeští koncertní umělci – instrumentalisté. Praha 1983. Český hudební slovník. www. |
|||||
Poznámka: |
Jeho otec Miloslav Krajný (1909–1993), lékař internista. Sourozenci :
Miloš (* 1941) MUDr. alergolog – žije v Kanadě |
|
||||||
Místo narození: | Dambořice | |||||
Místa pobytu: | Brno, Kyjov, Olomouc, Písek, Praha, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Zlín | |||||
Obory působení: | herec, knihovník, publicista, recitátor, ředitel divadla | |||||
Anotace: |
V letech 1960–1969 studoval SVVŠ v Kyjově. Poté chtěl jít studovat na JAMU, ale nebyl přijat. 1964–1966 absolvoval dvouletou Knihovnickou nástavbu v Brně. V roce 1965 byl na praxi v Písku a hned po maturitě nastoupil do tehdejší Okresní knihovny v Gottwaldově. Dlouho tam nepracoval, protože byl povolán na vojnu a po ZVS působil v Divadle poezie X v Brně až do 1977. Pak nastoupil do HaDivadla, které tehdy sídlilo v Prostějově a od r. 1991 v Brně. V polovině 90. let byl uměleckým ředitelem HaDivadla. Na svém kontě má 24 TV filmů: Šahrazád (1985),Dům pro dva (1987), Zkušební doba (1988) Král lenochů (1989), Stalo se v Aleppu (1990), O líné Pepině, Vojtovi a sedmi raraších (1991), Šance jako hrom (1991), Čarodějka (1992), Prosté krutosti (1994),…ani smrt nebere (1995), Vykání psovi (1998), Alois Nebel (2011), Dukla 61 (2018), Pinocchio (2020) a řadu dalších. Hrál též ve dvou TV filmech dokumentárních a to: Šumný Prostějov (2000) a Mlčení, modlitba, pokání (2011) a v 16 TV seriálech. V HA divadle hrál v letech 2002–2016 ve 28 inscenacích a t.č měl v den 75. narozenin hrát v díle Moby Dick, ale kvůli epidemii se představení odkládá na neurčito. Kromě HA Divadla působil též v divadlech: Archa (2008–2010), Buran Teatr (2012–2013), Divadlo Bolka Polívky (2017), Klicperovo divadlo Hradec Králové ( 2016–2017), Jihočeské divadlo České Budějovice ( 2011–2013), Divadlo Na cucky Olomouc (2016–2017), Městské divadlo Kladno (2015–2016) a Divadlo U stolu (2008–2017) V Brně a okolí natáčel povídkový film podle hororů M.Švandrlíka Okno do hřbitova v režii Vl. Michálka. Účastnil se různých festivalů poezie Nezvalova Třebíč, Wolkerův Prostějov. |
|||||
Zdroj: |
Maršálek, M.: Moje první seznámení s městem básníkovým. Prostějovské listy. 2007.; Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. 2. Valašské Meziříčí. 2010. S.84. https://otavinka.blogspot.com/…arsalek.html Filmová databáze web Hadivadlo |
|||||
Poznámka: |
Je oslovován jako Miloš. |
|||||
Fotky: |