| Anotace: |
Vlastním jménem František Červínek.
Pocházel z Jáchymova u Nákla, kde se narodil v rodině cestáře. Po
vychození dvojtřídky pracoval dva roky s otcem a v letech 1871–1879
studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Po maturitě odešel na studia práv
do Prahy, podporován nákelským lékařem F. Volným, s jehož dcerou se
později oženil. Po absolutoriu nastoupil roku 1884 na praxi u krajského
soudu v Olomouci, odkud byl posílán na výpomoc k okresním soudům, např.
do Strážnice či Jemnice.. Po třech letech zakotvil trvale v Uherském
Hradišti, kde byl roku 1912 jako rada zemského soudu předčasně
pensionován, údajně pro důrazné české a satirické vystupování a
výsměch soudní byrokracii v literární tvorbě. Autor humoristických
povídek a románů. Psal do časopis Švanda dudák, do Lidových novin, Nivy a
Osvěty. Používal i další pseudonymy: Florián Čahoun, Kašpar Šťovík,
Baltazar Pelyněk ad. Knižně debutoval románem Z nového labyrintu světa
(1907), který byl z velké části autobiografický. Kratší humorné a
satirické prózy vyšly ve sbírce povídek Na potulkách se Švandou (1919),
Tři z Hané (spolu s O. Bystřinou aj. Spáčilem-Žeranovským, 1943) a
Lásko, milá lásko (1920). Nejlepším jeho dílem je hanácká trilogie
Břehule čili poslední hastrman na Hané (Břehule, Polednice, Hastrman,
1919).Ve všech svých knihách užíval v řeči lidových postav hanácké
nářečí.
|
| Zdroj: |
Stratil, V. : Z galerie literárně činných absolventů SG v Olomouci.
ZVSMO, 1982, č. 17–18, S. 39–41. ; Slavík, Bedřich: Hanácké
písemnictví. Olomouc, Promberger 1940. S. 193 – 198. ;. Ševčíková,
Hana: Zářijová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy 2011,
č.9. www.naklo.cz
|
