Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 105
Lubor Tokoš *7. 2. 1923 - +29. 9. 2003
Místo narození: Šternberk
Místo úmrtí: Zlín
Místa pobytu: Brno, Hodonín, Olomouc, Ostrava, Praha, Uherské Hradiště
Obory působení: herec, rozhlasový pracovník, výtvarník
Anotace:

Narozen v rodině důstojníka čs. armády. Otec po dvou letech odešel od rodiny a tak dětství a mládí prožil Lubor v Hodoníně, kde 1940–1941 začala jeho divadelní kariéra ve Slováckém divadle. Zprvu působil jako nápověda, což ho zachránilo od totálního nasazení, později byl objeven jeho herecký talent, když divadlo postižené odchodem mnoha členů potřebovalo náhradu. Několik let působil v Brně- Dětské divadlo 1941–1942, Zemské divadlo 1942–1945.Po válce ještě krátce působil v Divadle pro mládež a ve Svobodném divadle 1945–1946. V letech 1946–1948 vykonal vojenskou prezenční službu. V roce 1948 byl angažován v Uherském Hradišti, v 50. letech v Ostravě ( Státní divadlo Ostrava a rozhlas Ostrava.V letech 1962–64 působil v Praze v Divadle S.K.Neumanna, poté dvě sezóny v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci, poté v Činoherním klubu Praha. Po roce 1968 nesměl sedm let na jeviště a tak se vrátil do Uherského Hradiště. V letech 1980 –1985 působil v Divadle pracujících ve Zlíně. Od roku 2000 spolupracoval s Městským divadlem ve Zlíně. Rozsáhlá filmová a televizní tvroba., úzká spolupráce s rozhlasem. LT vynikl taky jako malíř. Malovat se naučil u Františka Podešvy, přátelil se s Karlem Hofmanem. Zprvu maloval krajinomalby, v posledních letech poetické klauny. Jeho olejomalby jsou zastoupeny v mnoha galeriích. Vystavoval. R.2001 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra a r. 2003 Cenu města Zlína. Byl nalezen mrtev ve svém bytě a podle lékaře zemřel již 26.9.2003.

Zdroj:

BSSSM seš.6 (18.) Ostrava 2005. S,139–140. Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Su- Žv. Valašské Maziříčí, Valašské Athény. S.38.

Alois Tylšar *3. 8. 1909 - +30. 6. 1977
Místo narození: Bohuslavice
Místo úmrtí: Zábřeh
Místa pobytu: Dubicko, Rapotín, Zábřeh, Zlín
Obory působení: varhaník
Anotace:

Studoval bohosloví v Olomouci, vysvěcen 1935. V r. 1945 kaplanem v Malenovicích u Zlína (n.m.č.Zlína), 1947 farářem v Rapotíně a v Dubicku, kde do r. 1963 a pak jmenován děkanem Zábřežska.

Zdroj:

Katalog kněžstva olomoucké arcidiecese.Olomouc 1949.S.170.;Müller, Fr.: Místní a pomístní jména Drahanské vrchoviny I.;OK Prostějov, květen 1994.;. Pepřík, E.: Neboj se a pojď. Nová Jasenka 1999.;

Poznámka:

Bohuslavice (na Prostějovsku)

Antonín Tollner *13. 12. 1873 - +13. 6. 1935
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Zábřeh
Obory působení: redaktor, ředitel tiskárny, typograf
Anotace:

Narozen v Černovíře (n.m.č. Olomouce) v rodině krejčího. Vyučil se typografem a jako mladý, sotva třicetiletý tiskař se stal ředitelem Družstevní knihtiskárny v Zábřehu. Jeho zásluhou začala tiskárna prosperovat a zahy bylo nutno rošířit prostory. Kromě plakátů, pozvánek a katalogů se tu tiskly také časopisy a knihy a některé i vl. nákladem. V prosinci 1890 byl při této tiskárně založen týdeník Moravský sever. Na dlouho byl i jeho výkonným redaktorem.Tiskl se tu též časopis Komenský a později tu vycházely edice spojené se jménem J.A.Komenského. Od r. 1914 tiskárna jako společnost s r.o. s názvem Společenská knihtiskárna rozšířila svou vydavatelskou činnost také na beletrii a práce regionálních autorů. A.T. stál u vzniku Živnostenské záložny v Zábřehu a byl nadšeným sokolem. Po jeho smrti řídil tiskárnu jeho syn v Zábřehu a za války v Lošticích (1898–1982).

Zdroj:

BSSSM, seš. 5 (17.) Ostrava 2004. S. 141–142.

Hanuš Temple *7. 7. 1857 - +2. 12. 1931
Místo narození: Litovel
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Obory působení: malíř
Anotace:

Některé jeho obrazy signovány jménem Hans Temple. Malíř portrétista.

Zdroj:

Sedlářová, J. : Moravské maléřství druhé poloviny 19. století. Kroměříž 1981.

  • Katalog výstavy. ; Moravské osobnosti umění a kultury-SVK Olomouc;.
Anton Emil Titl *2. 10. 1809 - +21. 1. 1882
Místo narození: Bystřice nad Perštejnem
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Praha
Obory působení: dirigent, skladatel
Anotace:

V roce 1826 studoval hudbu v Brně a stal se členem orchestru brněnského divadla. Po krátkém působení v Olomouci přešel do Prahy, kde byl kapelníkem voj. hudby. Potom trvale přešel do Vídně, kde dosáhl úspěchu jako divadelní kapelník a skladatel.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.114;

Wilhelm Tomaschek *26. 5. 1841 - +9. 9. 1901
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: Gratz (Rakousko)
Obory působení: geograf, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Vystudoval ve Vídni zeměpis a dějepis a pak zde působil jak středoškolský profesor, později přednášel na univerzitě v Grazu.

Arnošt Tovačovský-Förchtgott *28. 12. 1825 - +18. 12. 1874
Místo narození: Tovačov
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: Olomouc, Teplice nad Bečvou, Tovačov
Obory působení: sbormistr, skladatel, zpěvák
Anotace:

Syn kantora Josefa Förchtgotta . Studoval v Olomouci diecésní hlavní školu od r. 1838 , gymnázium do r. 1845, zároveň navštěvoval přednášky v české řeči a literatury na stavovské akademii u Al. V. Šembery v letech 1843–1846. Po studiu filozofie, kde jej učil J.Helcelet 1845–1848, poslouchal v Olomouci ještě práva a státovědu do r. 1851. Zároveň se učil hudbě u Lud. z Dietrichů a patřil k vlastenecké skupině Aloise V. Šembery. Zprvu psal německé sbory, organizoval hudební pořady českých besed a divadelních představení a byl sbormistrem pěveckého studentského kroužku od r. 1847. Za revolice 1848 byl velitelem studentské legie a členem výboru Slovanské lípy a spolupracoval s básníkem J. Vikem (1822–1896), na jehož slova napsal vlastenecký sbor " Přijde jaro přijde!". Mj. působil jako koncertní barytonista. nejdříve působil v německých zpěváckých spolcích, ale od r. 1860 patřil k zakladatelům Zpěváckého slovanského spolku, kde sbormistrem (1861–1874)., Slovanské besedy od 1865 aj. Sbormistrovská činnost blahodárně působila na jeho skladatelskou tvořivost. Trpěl vleklou tubrkulózou již marně léčil v Teplicích nad Bečvou a již nakonec podlehl. Na jeho rodném domě je pamětní deska od 1876. K jeho poctě založen v Praze pěvecký kruh Tovačovský (v r. 1883). Tovačovský skládal skladby chrámové, písně pro sbory mužské, kantáty, upravoval lidové písně.

Zdroj:

Československý hudební slovník. 2. Praha 1965. S.785–786.;

Paul Troger *30. 10. 1698 - +20. 7. 1762
Místo narození: Zell im Pustertal (Rakousko)
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: malíř
Anotace:

1731 v Olomouci, autor malby stropu letního refektáře kláštera na Hradisku- Kázání na hoře, Zázračné nasycení. Oltářní obrazy v olomouc. kostelích.

Zdroj:

Poche, E.: Encyklopedie českého výtvarného umění.Praha

' 1975.S.538 – 539.;Kachník, J.: Církevní památky y Olomouce.Olomouc 1880.S.4.;.

Antonín Tomek st. *2. 6. 1900 - +16. 3. 1958
Místo narození: Velký Týnec
Místo úmrtí: Velký Týnec
Místa pobytu: Velký Týnec
Obory působení: hudebník, ředitel kůru, učitel hudby
Anotace:

Od roku 1925 působil ve Velkém Týnci,
kde byl ředitelem kůru. Učil také hře na
housle. K hudbě vedl svého syna Antonína (1928)
který pokračoval v domácí rodinné tradici.

Zdroj:

Čtení o Velkém Týnci.

Poznámka:

Narozen v Čechovicích (n.m.č. Velký Týnec)

Anton Josef Tersch *9. 6. 1735 - +27. 6. 1797
Místo narození: Šumperk
Místo úmrtí: Šumperk
Obory působení: majitel realit, obchodník, politik komunální
Anotace:

Tak jako jeho předci se věnoval obchodní činnosti a díky výnosnému obchodu s přízí se vyšvihl mezi přední šumperské měšťanské rodiny. Postupně se stal majitelem dvou domů ve městě a na předměstí vlastnil velkou hospodářskou usedlost. Byl též purkmistrem.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2. (14.). Ostrava 2001. S. 129.

Franz Xaver Engelbert Anton Tersch *21. 10. 1765 - +24. 8. 1819
Místo narození: Šumperk
Místo úmrtí: Šumperk
Místa pobytu: Dolní Studénky, Loučany
Obory působení: obchodník, velkostatkář
Anotace:

Syn Antona Josefa (1735–1797). Po otci převzal prospěerující obchod s přízí. V r. 1795 se výhodně oženil s Barborou, s dcerou bohaté šumperské rodiny Johanna Ferdinanda Ditricha z Dittrichsfeldu. Podobně jako jeho tchán získal šlechtický predikát ve státní justiční službě. V r. 1802 koupil chudobínské panství se statkem Loučany na Litovelsku a r. 1812 ještě panství Třemešek u Šumperka.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001. S. 129.

Poznámka:

R. 1806 povýšen císařem Františkem II. do šlechtického stavu na rytíře. Zámek Třemešek (n.m.č. obce Dolní Studénky)

Franz Xaver Johann Tersch *18. 6. 1801 - +8. 1. 1884
Místo narození: Šumperk
Místo úmrtí: Šumperk
Místa pobytu: Dolní Studénky
Obory působení: majitel pošty, majitel realit, majitel velkostatku
Anotace:

Syn Franze Xavera Tersche (1765–1819), bratr Antona Paduse Tersche (1798–1864). Podle otcovy závěti převzal panství Třemešek (Dolní Studénky) a ochod i reality v Šumperku. V roce 1825 se oženil s Emanuelou, sv.paní Závišovou z Osenice, s níž měl 7 dětí. Zemřela r. 1838. Roku 1841 převzal šumperskou poštu a když tu byla zřízena r. 1847 přepřahací stanice pro spojení Zábřeh – Šumperk – Frývaldov (Jeseník), získal v konkursu místo pošmitra rozšířeného poštovního úřadu. Soukromá Terschova pošta v Šumperku byla velorakouským unikátem, postátněna až po jeho smrti. R. 1848 byl Franz Tersch velitelem druhé kompanie Národní gardy (zemřel v hodnosti mjr. rakousko-uherské armády. R. 1850 byl zvolen členem obecního výboru.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 129–130.

Ernst Tersch *24. 10. 1826 - +10. 3. 1893
Místo narození: Šumperk
Místo úmrtí: Šumperk
Místa pobytu: Dolní Studénky
Obory působení: hasič, velkostatkář
Anotace:

Syn Franze Xavera Tersche (1801–1884). Zprvu se spolu s otcem aktivně podílel na hospodaření panství Třemešek, po jeho prodeji se trvale usadil v Šumperku, kde se podílel společenském životě města. Byl zakladatelem šumperského německého zemědělského spolku r. 1859, zakladatelem a prvním velitelem šumperských hasičů r.1870. Byl předsedou měšťanské střelecké společnosti a organizátorem 1. zem. střeleckých závodů v Šumperku r.1881. V r. 1879 organizoval regionální výstavu v Šumperku.

Zdroj:

Biografický slovník ve Slezsku a na severní Moravě. č.2 (14.) Ostrava, 2001. S.130.

Poznámka:

Zámek Třemeš (n.m.č.obce Dolní Studénky).

Friedrich Tersch *30. 3. 1836 - +14. 12. 1915
Místo narození: Šumperk
Místo úmrtí: Šumperk
Místa pobytu: Olomouc, Štíty, Zábřeh
Obory působení: obchodník, politik, starosta města Šumperk
Anotace:

Syn Franze Xavera Tersche ( 1801–1884). Studoval na německém gymnáziu v Olomouci. Po jeho absolvování vstoupil do dobrovolného zem. střeleckého sboru, v němž mu byla propůjčna důstojnická hodnost. Do veřejného života vstoupil poprve r. 1876, kdy byl zvolen náhradníkem ve volbách do obecního zastupitelstva v Šumperku. R. 1882 zvolen starostou města Šumperka.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy. č.2 (14.). Ostrava 2001.S. 130.

Viktor Trnavský *11. 12. 1921 - +13. 9. 2002 „“
Místo narození: Malé Lednice (SR)
Místo úmrtí: Šternberk
Místa pobytu: Hranice, Olomouc, Opatovice, Oslavany, Šternberk, Vyškov
Obory působení: básník, důstojník, politický vězeň
Anotace:

Narodil se v rodině italského legionáře. Gymnázium začal studovat v Trenčíně, kde na něj měl velký vliv generál Eliáš . Poté jeho otec sloužil v Topolčiankách jako člen osobní stráže T.G.Masaryka. Osobní kontakt s prezidentem v něm zanechal trvalý obdiv a ovlivnil i jeho další životní cestu. Ze Slovenska se rodina přestěhovala v roce 1939 do Opatovic, kde bydlela rodina jeho strýce. Sextu, septimu a oktávu gymnázia studoval ve Vyškově, kde maturoval v roce 1942. Poté byl totálně nasazen a pracoval u pošty na vojenském oddělení. V sokolské organizaci se účastnil protifašistického odboje. Po osvobození v roce 1945 dobrovolně vstoupil do čs. armády. Po absolvování Vojenské akademie v Hranicích a praxi v Milovicích, působil od roku 1947 jako poručík tankové brigády ve Šternberku, kde žil se svojí manželkou a dcerami. Již v březnu 1948 byl pro své demokratické názory propuštěn z armády. Krátce pracoval v závodech MILO. Dne 1. srpna 1950 byl zatčen a po řadě brutálních výslechů byl v prosinci 1951 odsouzen k 17 letům těžkého žaláře. Po rozsudku pracoval v Oslavanech. Na jaře 1953 byl odvezen na Jáchymovsko a celý transport byl poté rozdělen do různých táborů. Viktor se dostal do nově vybudovaného lágru na Příbramsku, do tábora Bytíz, kde se pracovalo v uranových dolech. V první polovině roku 1955 byl převezen do Leopoldova. Kontakty s domovem (návštěvy a korespondence) mu byly zakázány. Návštěvy pod přísným dohledem bachařů mu byly povoleny až na jaře 1956. Ve vězení potkal významné osobnosti – Josefa Kostohryze, Václava Renče, Zdeňka Rotrekla a řadu kněží. Podmínečně byl propuštěn po více než třinácti letech. Jeho dvě malé děti jej sice neznaly, ale jeho žena na něj trpělivě čekala po celou dobu vězení. Od roku 1964 pracoval jako závozník a později řidič ČSAD až do odchodu do důchodu v roce 1981.
Básně začal psát už za studií, asi od září 1938. Zájem o poezii a krásné tisky jej přivedl i k přátelství s Aloisem Báňou (1892–1977), vyškovským tiskařem a nakladatelem, který po smrti Františka Obziny vedl od roku 1927 jako jeho zeť tiskárnu až do doby, kdy byla zničena náletem v roce 1945. Zde se seznámil s několika básníky katolické orientace: Janem Zahradníčkem a Josefem Floriánem. Jako člen Společnosti bří Čapků (od r. 1948) si začal v letech 1964–1985 korespondovat s Jaroslavem Seifertem. Jeho vzpomínky Všechny krásy světa přepisoval na stroji a distribuoval přátelům.. Rozšiřoval a rozmnožoval i jinou disidentskou literaturu. Z jednotlivých míst vězeňských pobytů byly jeho básně vyneseny ven a dnes jsou originální vzpomínkou na krutou dobu komunistických žalářů. Výběr básní z jeho originálních sbírek vyšel knižně v nakladatelství IM Ateliér ve Zlíně a to Znamení mých dnů (1998) , kde jsou zařazeny i básně z mládí a sbírka Leopoldov (1998). Po listopadu 1989 byl činný v Občanském fóru a pracoval jako předseda pobočky Konfederace politických vězňů. V roce 1998 byl prezidentem Václavem Havlem povýšen do hodnosti plukovníka v.v. a získal státní vyznamenání I. stupně. V roce 2001 byl jmenován čestným občanem Šternberka. Zemřel po dlouhé a těžké nemoci a byl pochován do rodinné hrobky ve Vyškově. /

Zdroj:

Pogodová,E.: Rozhovor s Viktorem Trnavským. Kulturní měsíčník ZIP 1998, č.4. Ševčíková, H.: Prosincová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 12/2006, S. 13–14; Hamplová,I.: Za Viktorem Trnavským. Olomoucké listy 3.10.2002, S.5. ;

Fotky:
Petr Tesař *19. 2. 1846 - +16. 10. 1935
Místo narození: Štáblovice
Místo úmrtí: Štáblovice
Místa pobytu: Halenkovice, Kroměříž, Napajedla, Olomouc, Tlumačov
Obory působení: kněz, teolog, včelař
Anotace:

Vystudoval teologickou fakultu v Olomouci. Vysvěcen 1871. Působil v duchovní správě v Napajedlích, Halenkovicích a Tlumačově (1884–1915). Od 1915 žil na odpočinku v Kroměříži. 1933 se vrátil do rodných Štáblovic. Měl zájem o řezbářství a patřil k vynikajícím včelařům. Zajímal se o historii, zvláště o dějiny míst svého kněžského působení. Hojně publikoval ve vlastivědném tisku.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.113;

Václav Trefil *28. 9. 1906 - +1. 8. 1999
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Příkazy
Místa pobytu: Kralice na Hané, Olomouc, Praha, Prostějov, Zlín
Obory působení: akademický malíř
Anotace:

Narozen v Henčlově (n.m. č. Přerova). V mládí se celá rodina přestěhovala do Kralic, kde byl jeho otec stolařem. V letech 1925–1931 studoval AVU v Praze u prof.O.Nejedlého. Absolvoval studijní cesty ve Francii, Itálii, Německu. Těžiště díla spočívá v krajinářské tvorbě.Věnuje se též motivům venkovské práce. Vyznamenán Alšovou cenou za cyklus obrazů s pracovní tématikou. Vystavoval v Olomouci, Zlíně a v Prostějově, v letech 1935 a 1943 v Rubešově saloně v Praze. Zemřel v Hynkově (n.m. č. obce Příkazy).

Zdroj:

MČSE.IV.Praha, Academia 1987, S.275.; Kašpárková, Slavomíra: Malíři Václavu Trefilovi.=Stráž lidu(Prostějov), 1.10.1986, S.6.;. Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov KPVU 2007. S.133.;

Matěj Teichman *24. 2. 1887 - +12. 8. 1963
Místo narození: Úpice
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Přerov
Obory působení: kulturní pracovník
Anotace:

Od r. 1918 žil v Přerově. Člen spolků, dobrovol. prac. muzea, instaloval výstavy, zřídil fotolaboratoře, autor článků, zasloužil se o vydávání bibliofil. tisků v Přerově. Pacifista, přednášky.

Zdroj:

Literární místopis Přerovska-OA Přerov 1982..

Antonín Telička *29. 4. 1866 - +5. 1. 1925
Místo narození: Němčice nad Hanou
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Přerov
Obory působení: archeolog, pedagog
Anotace:

Významný moravský archeolog, zakladatel archeolog.odd.muzea JAK Přerov.Teličkovo muzeum bylo otevřeno 16.4.1922.Předseda okresní učitelské jednoty Komenský.

Zdroj:

Přerov a okolí.Přerov 1929.S.48 – 55.;VSMŽO, 2, 1923 – 1924, příl.k č.10 Pře­rovsko, S.8 – 11.;KP 1966, č.4.;SOKA Přerov.

František Toth *24. 9. 1906 - +19. 8. 1981
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Přerov
Obory působení: fotograf
Anotace:

Zabýval se uměleckou fotografií, uspořádal řadu celostátních výstav, na kterých obdržel patnáct 1. cen

Zdroj:

SOKA Přerov

Fratišek Tropper *4. 4. 1850 - +14. 9. 1912
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Přerov
Místa pobytu: Hranice, Olomouc, Praha, Přerov
Obory působení: majitel pekárny, starosta města
Anotace:

Čestný občan města Přerova a Hranic. Starosta města Přerova v letech 1896–1910(za jeho starostování byla zavedena elektřina, vybudován vodovod). Po absolvování olomouckého gymnázia studium práv v Praze nedokočil. Po otci převzal pekařský závod, který vedl až do své smrti. Byl dlouholetým členem okresní školní rady, obecní spořitelny, úvěrního spolku Záložny a dalších org.

Zdroj:

'

Jan Tříska *4. 12. 1904 - +24. 9. 1976
Místo narození: Pelhřimov
Místo úmrtí: Prostějov
Místa pobytu: Javoříčko, Konice, Náměšť na Hané, Olomouc, Paříž (Francie), Praha, Tršice
Obory působení: divadelní ochotník, restaurátor, sochař akademický
Anotace:

V mládí působil krátkou dobu jako herec u kočovné společnosti Slavinského. Tato činnost jej však nenadchla, raději kreslil a dělal s hlínou. Při divadelní štaci v Tršicích opustil společnost a šel pracovat do dílny tršického kameníka Čeňka Palíka, u kterého se učil řemeslu v letech 1921–1923. Kameník rozpoznal Janův talent a umožnil mu získání tovaryšského listu. V Tršicích také vzniklo jeho první dílo, portrét jeho matky, která s ním žila. V roce 1924 působil v olomouckém ateliéru u Julia Pelikána. Po ukončení vojenské služby v roce 1926 se přihlásil na AVU do Prahy, kde navštěvoval medailérskou speciálku Otakara Španiela.. V roce 1932 se vrátil na Moravu a trvale se usadil se svou ženou v Prostějově. V roce 1929 byl v Paříži a r. 1935 v Itálii. Zprvu se věnoval drobné plastice, zejména portrétní tvorbě, restaurátorské práci a stavbě nových pomníků. V letech 1932–1943 byl členem Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně a od r. 1933 vystavoval své práce ve volném sdružení hanáckých výtvarníků pod názvem „Rejsek“. Souborně vystavil se svým bratrem Františkem (1901–1975) v březnu 1934 v Prostějově 39 prací. Jeho sochy najdeme v Olomouci, Náměšti na Hané rodný dům F.A.Procházky,, Brně v Konici před školou, medaile na Wolkerově Prostějově, restaurátorská práce na radnici v Prostějově, pro brněnskou expozici Antropos řadu soch pravěkých lidí a pak sousoší v Javoříčku.

Zdroj:

Kulturní kalendář 1991.Olomouc, Okr.knihovna 1990, S.46.; Severomoravští výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa­.Ostrava 1975.S.88.; Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 135–136.; Wikipedia.cz

Fotky:
František Tříska *3. 1. 1901 - +10. 10. 1975
Místo narození: Praha
Místo úmrtí: Prostějov
Místa pobytu: Prostějov
Obory působení: malíř
Anotace:

Starší bratr Jana Třísky (1904–1976). V letech 1920–1923 studoval nejprve v ateliéru Ferdinanda Engelmülera a pak na AVU v Praze. V letech 1924–1926 působil v různých divadelních společnostech jako autor scénických návrhů, které i sám realizoval. Malíř – krajinář. Žil v Javůrku u Brna, v kraji " Pohádky Máje", kde čerpal motivy, ke svým obrazům. V září 1926 měl výstavu v Přešticích, později v Ostrovačicích, Brně, Jihlavě, Ivančicích aj. Byly to putovní výstavy a celá akce trvala devět let. V třicátých letech přichází ze Slezska, v polovině padesátých let spolupracuje s čs. televizí. V roce 1935 byl na studijních cestách v Jugoslácii a Itálii. V roce 1932 poprvé vystavuje v Prostějově se svým bratrem sochařem. Na sklonku života žil s bratrem v Prostějově, kde společně restaurovali Köhlerova sgrafita na zámku Hanačce v Rejskově ulici, sgrafita Kotěrova na Národním domě a Preislerovo sgrafito na Obchodní akademii. V roce 2001 uspořádalo Muzeum Prostějovska výstavu k autorovým nedožitým 100. narozeninám.

Zdroj:

Dolívka, Josef: Výtvarníci prostějovského regionu. Prostějov, KPVU 2007. S. 134.

František Ticháček *1. 1. 1911 - +21. 5. 1978
Místo úmrtí: Prostějov
Místa pobytu: Olomouc, Uničov
Obory působení: hudebník, kulturní pracovník, lékař
Anotace:

Člen VSMO, činný v sekcích pro dějiny lékařství, biologické a numismatické.Jeho působení je spjato s Olomouckem, s Uničovskem, kde hned po 2.svět.válce působil nejen jako lékař, ale i v oblasti kultury.Spolu­zakladatel Vlasteneckého kulturního uničovského sdružení /VKUS/, který byl založen 8.1.1946, kde zastával funkci jednatele.Působil též jako hudebník.Založil dechovou hudbu, byl vynikající houslista.Pracoval jako ved.zdrav.stř­.Uničovských strojíren a poté obv.lékař v Uničově. Zemřel v Domamyslicích u Prostějova (n.m.č. města Prostějov).

Zdroj:

Musil, J.V.: Zasloužilý lékař.ZVSMO 1980, č.13–14, S.6–8..

Poznámka:

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1911

Vilém Topinka *22. 5. 1909 - +7. 7. 1977
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Prostějov
Místa pobytu: Prostějov
Obory působení: malíř
Anotace:

Autodidakt. Topinkova cesta k umění nebyla lehká. Jeho otec (obuvník) pocházel z Brna, matka z Boskovic. Když mu bylo 13 let, osiřel. Odešel z měšťanky a šel do učení na malíře pokojů, dekorací a písma. Toto místo si našel sám. Chtěl být malířem, marně se snažil dostat na malířskou akademii, na kterou stejně neměl ani finanční prostředky. Pilně kreslil a maloval. Jeho zálibu k malířství upevňovalo jeho přátelství s malířem Rolfem Weigelem. Po ukončení tříletého učebního poměru byl bez zaměstnání. Na jeho popud vymýšlel a stylizoval různé vlysy. U malíře A. Říhy se zacvičil do kreslení divadelních dekorací. A přitom pořád maloval, hlavně krajiny, za kterými jezdil na Kyjovsko a Valašsko, kde se věnoval valašské krajině kolem Bečvy, Hrozenkova, Velkých Karlovic a jinde. Všude tam studoval kroje. Za folklorem cestoval i na Slovensko. Navštívil Trenčansko, Povážsko, Bystricko a jiná místa. Jeho tvorba byla bohatá. Zlom ve výběru a volbě motivů u něj nastal v roce 1940, když se při jedné z jeho studijní návštěvě Moravského Slovácka zastavil u syna malíře Joži Úprky – Jana, který tehdy řekl. “Kdo chce malovat slovácký kraj, ten musí na Slovácku žít, aby poznal nejen kraj a kroj slováckého lidu, nýbrž i jeho mravy a zvyky”. Od tohoto okamžiku se věnoval pouze foklóru hanáckému. Také jeho výtvarný zájem se obrátil na hanáckou krajinu a krajinu Drahanské vrchoviny. Počátky uměleckého vývoje malíře byly trpké. Jako každý umělec, který začal od piky, měl život těžký a někdy i krutý. Ale jeho láska ke “kumštu” všechny tyto svízele překonala. Nikdy neměl dost peněz na to, aby se mohl věnovat výtvarnému studiu v Praze. Teprve po úspěšné výstavě v Prostějově v roce 1942 mohl část svého výnosu věnovat na své odborné školení. Stal se žákem známého malíře prof. kreslení Františka Myslivce v Brně, kde si vedl velmi zdatně. Osvědčení o výborném studiu v oboru krajinných maleb obdržel tak skvělé, že se právem mohl řadit mezi akademické malíře, jak doslovně uvádí prohlášení jeho učitele. Byl to malíř “Božího nadání”, jak o něm kritikové tehdy prohlašovali. Hlavně po jeho druhé samostatné výstavě, kterou uspořádal v roce 1944 v přednáškovém sále Městského spolkového domu. Tento malíř “duše krajiny” byl označován za pokračovatele malířského odkazu R. Kaňáka. Nevyhýbal se žádnému motivu. Maloval krajinu, zátiší a figurální motivy. Po této své výstavě o sobě prohlásil: “Teprve teď začínám rozumět krajině a vím, že mě čeká ještě cesta trnitá”. A v tom se nemýlil. Stále jej pronásledovaly existenční potíže. Další své výstavy se již nedočkal. Ta se uskutečnila až 60 let po jeho výstavě v roce 2002 v prostě­jovském Národním domě. I když na ní byla vystavena jen malá část toho co za svůj život vytvořil, ukázala jak kvalitní to byl malíř. Stále ještě čeká na zhodnocení svého díla.

Zdroj:

Politický a kulturní kalendář 1989.Olomouc OK 1988.S.24.;Župka, F.C.: Malíř duše krajiny.Kostelec na Hané, vl.n.1944..

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5