Osobnosti Moravy.eu

Vyučil se původně nástrojařem a po maturitě na strojní průmyslovce se celkem čtyřikrát marně pokoušel dostat na studium herectví na DAMU. Začínal pak jako řadový statista v teplickém divadle, v roce 1960 jako herec-elév (kandrdas) začal hrát v divadle v Šumperku, po několika drobných štacích v oblastních divadlech (Klatovy a Pardubice) nakonec na deset let zakotvil v pražském Činoherním klubu, kde působil také jako příležitostný dramatik (kromě divadla psal ale i pro Československý rozhlas). Po podpisu Charty 77 byl v rámci akce Asanace vyhnán do emigrace do Rakouska, kde se stal hercem vídeňského Burgtheateru, od roku 1989 ovšem opět hraje doma v České republice. Divadelní hry: Hodinový hoteliér, Případ pro vesnického policajta, Arest, Sanitární noc, Protentokrát zbohatnem. Přezdívka : Lanďák. Zemřel na infarkt.

wikipedie

Kytín u Mníšku pod Brdy

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v r. 1878. Poté absolvoval LF UK v Praze, kde promoval r. 1883. V letech 1903–1915 byl starostou Kyjova, bojoval proti rakouské vládě. Hrozilo mu obvinění z velezdrady. Spáchal sebevraždu skalpelem. V Troubelicích umístěna jeho pamětní deska.

Hanácké noviny, 20.4.1996, S.10.,

V roce 1877 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Po vysokoškolských studiích se věnoval pedagogické činnosti. Od r. 1916 publikoval v Národopisném věstníku.

Stud. G v Olomouci v letech 1867–1875, pak práva v Praze, doktorát 1882. Zde se seznámil s Antonínem Dvořákem. V Kroměříži 1881–1886, jednatel Moravana, sbormistr. Psal si s A. Dvořákem a A. Dvořák navštívil Kroměříž v letech 1886–1892 několikrát. Korespondence-19 dopisů v majetku dr. Jana K. a archivu Moravan. Od r. 1887 půs. v Kyjově. Doprovázel mj. Fr. Ondříčka. Harmonizoval moravské lid. písně. Syn Jana K.

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.726.; Fric, O.: A.Dvořák a Kroměříž.Kroměříž 1946, S.91.

JUDr. Karel Kozánek

V roce 1927 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Ředitel hřebčína Albertovice ve Slezsku (n.m.č.obce Štěpánkovice).

Informace od ředitele SGO Vladimíra Zicháčka.

Ředitel dolů v Ostravě, publicista: Přehledná mapa Beskyd;Návod k jízdě na lyžích.aj.

Dolenský, A.: Kulturní adresář ČSR.Praha 1936, S.532.; Kunc,Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.199.;.

Jeho kresba podobna stylu Mikoláše Alše. Autor knihy " Poutníček". Soubor kreseb s lidovými nápěvy, podobný Špalíčku Mikoláše Alše.

Působil od 1818 v Rašovicích poté od 1826 v Křižano­vicích, kde také zemřel. Vydal četné duchovní skladby.

ČSHS.I.Praha 1963.S.90.;.

Středoškolský profesor Slovanského gymnázia v období 1948–1961 obor dějepis, zeměpis. Přezdívka jeho studentů – „Joe“ Sepsal dějiny rodné obce: Křenovice u Kojetína.1940., Výpisy z archiválií a studie předal St.archivu Olomouc.

Za profesorem Františkem Dostálem=ZVSMO 1982, č.17–18, S.31.; Kouřil, M.: Nekrolog.=VVM, 36, 1984, č.2, S.227–228. Springer, Jan: Co dala Haná české literatuře.Olomouc 1947, S.34.;.

Narozen v Mezicích (n. místní část obce Náklo) Studoval teologii a filosofii v Olomouci. Redaktor teolog.sborníků a časopisů.R.1928 u­čitelem náboženství.Vedl redakci týdenníku „Neděle“ v Praze.

Slavík, B.: Písemnictví na Litovelsku.S.80­.;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha 1970, S.151.;Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…?Praha, 1962, S.151.;.

Narozen na Svatém Kopečku u Olomouce (n.m.č. města Olomouc). Studoval gymnázium v Olomouci, poté konzervatoř v Praze, žák J.B.Foerstera 1919–1921, vystudoval hud.vědu FFUK Praha.Pohotový improvizátor, doprovazeč, od r. 1931 hrál v jazz.duu s E.Schulhoffem­.Spolupracoval s ČsR.Koncertoval v zahraničí/Belgie, Holandsko.Po r. 1945 založil vlastní rytmickou skupinu, která doprovázela každodenní živě vysílaný ranní tělocvik.Autor klavírních symfonických a komorních skladeb.Mj.Sym­f.báseň Divoženka, podle F.Kožíka, rozh.premiéra 22.4.1942.;

Kotek, J.: Kronika české synkopy.Praha 1975.;Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby.Praha 1990.S.317 – 318.;.

Pravoslavný kněz a farář ve Štěpánově, pedagog, funkcionář Sokola politický vězeň.

Koudela, M., Kráčmar, J.: Paměti obce Štěpánova., Štěpánov. Danal, 1997. S.69.

Bohosloví studoval v Olomouci. Ordinován 5.7.1918. V kostele u P.Marie v Kroměříži působil od r. 1945.Učitelem Jaroslava Pinkavy.

Katalog kněžstva arcidiecése olomoucké.Olomouc 1949.S.83.;.

Narozen v Drahotuších u Hranic (n.m.č. Hranic). Maturoval na reálném gymnáziu v Hranicích 1935, do r. 1941 stud. na teolog. fakultě v Olomouci, vysvěcen na kněze. Působil v Holešově. Vydal velkou bibliografii hudebních děl, jež vznikla na texty P. Bezruče. /Opava 1962/. Autor spisu: Chrámová hudba ve Vyškově kolem r. 1660. Vyškov 1938. ;

Československý hudební slovník.I.Praha, SHV 1963, S.24.;. Fabián,J. – Ševčíková,H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Valašské Meziříčí 2009. S.5–6.

Narodil se na Slovinsku, kam se jeho otec vandrem dostal z Křečkovic. Oženil se tam a přestěhoval s rodinou na Moravu. Obecnou školu a gymnázium absolvoval ve Vyškově, poté studoval Husovu bohosloveckou fakultu. Jako farář působil na mnoha místech Moravy.

Materiály OK Vyškov/1995.

Narozen na Přerovsku. Studoval na učitelském ústavu v Kroměříži (1891) a složil státní zkoušku z tělocviku pro středníškoly. Učil v Kvasicích a v Kroměříži. Profesor reálky v Kroměříži až do roku 1937. Tělovýchovný pracovník činný v Sokole, náčelník kroměřížské Jednoty 1900–1915, Župy Hanácké (1900–1916). Dlouholetý jednatel a kronikář Musejní a knihovní jednoty 1900–1921, jednatel Moravana (1906–1908). Psal články z oboru tělovýchovy do Tyrše, Českoslovanské Moravy, Hané, Slova, Tělesné výchovy (Olomouc), Nové tělesné výchovy (Praha) a Věstníku sokolského (Praha). Složil řadu tělocvičných skladeb většinou s vlastní hudbou. Z díla: Pomlázka; Tanec Beduínů; Hry se zpěvěm I., II., III.; tituly vydané ve Státním nakladatelství. V rukopise zustaly: Skupiny; Zvyky a obyčeje na Kroměřížsku.

Mejsnar, Karel: Půl století veřejné knihovny. Kroměříž 1947. S.33. Kunc, Jaroslav: Kdy zemřeli…? Praha 1957. Fabián, Josef – Ševčíková,Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. S.27. webové stránky obce Citov

Po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti, studoval bohosloví v Olomouci, 1896 vysvěcen. Hudební archivář a knihovník arcibiskup. knihovny v Kroměříži, církevní historik moravský, autor publikací. Založil zámecké muzeum v r. 1921, napsal 79 historických prací. Člen Král. čes. spol. nauk. Čestný člen VSMO.

Z díla: Dějiny arcibiskupské obrazárny. ; Hudební archiv kolegiátního kostela sv.Mořice v Kroměříži.C­.Skladby rukopisné.Olomouc, VSMO 1928., S. 211; O něm: v.n.(V.Nešpor): PhDr.A.B.ČVSMO, 50, 1937, S.307.;Vlčková – Butulová, I.: Dr.A.B. a Kroměříž.VVM, 22, 1970, 3, S.321–326.;

Studoval bohosloví v Olomouci, od r. 1858 vyučoval na arcibiskup. G v Kroměříži, 1887 jmenován kanovníkem. Kromě odborných duchovědných prací je autorem pamětí, které zachycují město v 2. polovině minulého století. Vyšlo v r. 1938 pod názvem Kroměříž v hradbách.

Hýsek, M.: Literární Morava.S.90.;ZMK, 1987, č.5, S.97.;.

Po studiích v Kroměříži r.1839, učitel a varhaník v Hradisku u Kroměříže (n. m.č. města Kroměříž), do r. 1842.Pak studoval vídeňskou konzervatoř do r.1845.R.1847 se vrátil do Kojetína a r. 1862 zde založil zpěvác.spolek Jaroslav.Od r.1866 půs.v Kro­měříži, sbormistr Moravana, do r. 1880, ředitel kůru u Sv.Mořice 1876/80 a učitel zpěvu Concordie.Psal drobné chrámové skladby.

Československý hudební slovník.I.Praha SHV 1963, S.165.;Fric, O.: Hudba na Kroměřížsku a Zdounecku.Kroměříž 1941.;Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů­.I.Praha 1982, S.65.;.

Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci, kde maturoval v roce 1893. Poté bohosloví, v r. 1897 vysvěcen. Do r. 1903 stud. filozofickou fakultu v Inšpruku (n. Innsbruck). V Kroměříži prefekt semináře od 1897 a prof. arcibiskupského G v Kroměříži. Od r. 1904 ředitel kůru u sv. Mořice v Kroměříži. Člen výboru Cyrilské jednoty v Praze a výboru Moravana. V rukopisech chrámové skladby.

Za hlasem Komenského.Olomouc 1957.S.167.;ČSHS­.I.Praha 1963.S.257.;Zmeš­kal, J.: Za prof.Dr.J.Dosou­dilem.In> X.výroční zpráva arcibiskup.G v Kroměříži za školní rok 1919–1920.Kroměříž 1920, S.3–6.;. Československý hudební slovník. I. Praha 1963. S.257.;

Působil v okruhu humanistů kolem olomouc. biskupa S. Thurza, vedl jeho kancelář, pozd. sekretářem, 1511 zvolen kanovníkem olomouc. kapituly, 1527 proboštem kroměřížským, olomouckým děkanem. 1522 získal rytířský titul. 1541 zvolen olomouckým biskupem a přesídlil na kroměřížský zámek. Autor latinsky psaných Dějiny Království českého. 1552, 33 dílů.

Lexikon české literatury.1.Praha 1985, S.609–610.; Vopravil, J.: Slovník pseudonymů..Praha 1973, S.1188.;.

Z data narození je známo jen: 0. 0. 1486

Redaktor časopisu Cyril a Method

Fischer, R.: Olomoucký památník 1848–1918.Olomouc 1938.S.53.;

Maturoval na G v Kroměříži v r. 1912, v letech 1921–26 dirigent olomouckého Žerotína, poté v Bystřici pod Hostýnem. Správce archivu Křičkovy chrámové hudby.

Československý hudební slovník.Sv.1., P., SHV 1963, S.312.; Stárek, Z.: Slovník čes.sbormistrů.I., 1982, S.114.;

Legenda našeho bylinářství Josef Antonín Zentrich byla původním povoláním papírenský technik. Pracoval jako technolog v Otrokovicích, ale v roce 1968 byl z politických důvodů přeřazen na práci pomocného dělníka. Volný čas věnoval sbírání i poznávání bylinek a samovzdělávání. V roce 1964 mu byla lékaři po těžké chřipce diagnostikována začínající leukémie a tak se po medikamentózní léčbě začal zajímat o možnosti a léčení bylinkami. Jedním z jeho přírodních lékařů byl bylinář Rudolf Franěc z Holešova (1910–1981), který jej zasvěcoval do tajů rostlin a léčení. Pod jeho vedením se postupně vypracoval z pacienta na pomocníka a vzápětí i studenta. Bylo to usilovných patnáct let samostudia.V letech 1969–1972 dálkově studoval astrologii ve Švýcarsku. Pro veřejnost začal pracovat v roce 1981, kdy po náhlém úmrtí svého učitele a léčitele převzal jeho klientelu. V papírně setrval až do roku 1983 a bylinářskou praxi vykonával načerno. Teprve po odchodu ze zaměstnání začal v lázních Skalka na Prostějovsku provozovat bylinkovou poradnu. V roce 1985 přešel pod křídla JZD Slušovice. Svoji vlastní praxi si otevřel záhy po revoluci, v roce 1990.
Literárně debutoval knihou o léčivých bylinách „Byliny v prevenci“ (Brno TJ Jóga 1985). Po roce 1989 začal spolupracovat s MUDr. Josefem Jonášem a začátkem roku 1990 vyšla kniha Přírodní a lidové léčitelství slovanských národů, která byla záhy rozprodána, přestože vyšla v nákladu 290 000 výtisků. Na svém kontě má na třicet titulů. Jeho knihy vycházely především v nakladatelstvích Fontána a Eminent. V roce 1990 si otevřel bylinářské poradny v Otrokovicích, Olomouci, Kyjově, Kroměříži, Brně, Praze a Ostravě. Před třemi lety získal Bratislavu. Spolupracoval také s TV Ostrava a pořadem Pod pokličkou. V posledním rozhovoru se šéfredaktorkou Ilonou Manolevskou z časopisu Meduňka je uvedeno, že se pokládal především za bylináře a když začínal provozovat vlastní praxi pěstoval a sušil bylinky pro své pacienty. Postupem let, když se klientela rozrůstala začal spolupracovat s lékárenskými firmami. Za nejlepší ze svých knih považoval třídílnou Encyklopedii moderního bylinářství , kde zpracoval přes 400 bylin. Poslední rozloučení se konalo 10.9.2012 v O­trokovicích – Kvítečkově.

http://otavinka.blog.cz/…f-a-zentrich

Působil v pěveckém sdružení Pohoran v Holešově.

Politický a kulturní kalendář 1989.Olomouc OK 1988.S.15.;.