Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 244
Bohumil Dovrtěl *28. 9. 1910 - +5. 4. 1966
Místo narození: Žopy
Místo úmrtí: Holešov
Místa pobytu: Holešov, Lipník nad Bečvou, Zlín
Obory působení: sbormistr
Anotace:

1934 – 1939 působil v Lipníku, od 1939 v Holešově, kde od r. 1948 ředitelem hudební školy, 1945 – 1948 učil hudební výchovu na RG, 1953–1956 sbormistrem pěveckého sboru Podhoran, poté ve Zlíně. – 38. výr. úmrtí

Zdroj:

Československý hudební slovník.I.Praha 1963.S.261.;Stárek, Z.: Slovník českých sbormistrů.Praha 1982.S.95.;.

Jaroslav Vlach *30. 9. 1913 - +20. 6. 1995
Místo narození: Žarošice
Místo úmrtí: Šternberk
Místa pobytu: Brno, Hodonín, Olomouc, Písek, Šternberk, Uherské Hradiště, Zlín, Ždánice, Židlochovice
Obory působení: bibliograf, divadelní ochotník, knihovník, sazeč
Anotace:

Po ukončení měšťanské školy ve Ždánicích se v roce 1927 se vyučil sazečem písma a působil v tiskárně v Židlochvicích do roku 1940. V rodišti působil též jako dobrovolný knihovník. Po osvobození v roce 1945 se stal knihovníkem Zemské a universitní knihovny v Brně. Od r. 1947 na návrh dr. J. Běliče odešel do Olomouce, za spolupráce O. Králíka budovat Slovanskou knihovnu. Prac. knihovního střediska FFUP. 1936–37 ochot. divadlo, hrál na Jiráskově Hronově. Sbíral materiál k dějinám žarošického divadelnictví. 1945 založil Kroužek rodáků a přátel Žarošic, 1955 přejm. na Vlastivědný kroužek Žarošic. Ročenka Od Hradské cesty, od r. 1950 ji rediguje, 1970 jmen. čestným občanem obce. Žil ve Šternberku. Autor literárních místopisů, spolutvůrce bibliografií okresů Uherské Hradiště, Zlín, Hodonín aj.

Zdroj:

Kubíček, J. : 60 let Jaroslava Vlacha. VVM, 25, 1973, č. 3, S. 287–88. /foto/; Vlastivědná společnost muzejní v Olomouc 2001–2005.Olomouc:VSMO,2005­. S.37 Hlůzová, Vlasta: Osobnosti Šternberska ve 20. století. Šternberk 2007. S. 231–238. Hlůzová, V.: Prošli Šternberskem. Šternberk 2015. Ševčíková, H.:Červnová výročí středomoravského regionu. Velký Týnec, r. 25, 2015, červen, S. 7–8.

Fotky:
Jan Ambrůz *2. 6. 1956
Místo narození: Zlín
Místa pobytu: Brno, Hannover (Německo), Hranice, New York (USA), Olomouc, Prostějov, Šarovy, Uherské Hradiště, Uničov, Zlín
Obory působení: akademický malíř, akademický sochař, vysokoškolský profesor
Anotace:

V letech 1974 – 1978 studoval SUPŠ v Uh. Hradišti, poté do r. 1984 VŠUP Praha, detaš. ateliér ve Zlíně. Žije a pracuje střídavě ve Velké u Hranic (n.m.č. Hranice), v Brně a Šarovech. Samostatně vystavoval v Olomouci v G pod podloubím r.1988. a kolektivní výstavy Pohyb kolem středu Galerie Caesar r. 1999. V roce 1991 vystavoval Sochy na náměstí v Hranicích a r. 1998 na výstavě Sochaři UB na Zámeckém nádvoří v Hranicích. Účastnil se r. 1989 kolektivní výstavy ve Sdruženém klubu ROH Uničov a také v Prostějově. Absolvoval několik zahraničních stipendijních pobytů ( New York, Hannover aj). Ve své tvorbě dává přednost sklu, dřevu, železu a kameni. Je členem TT klubu a Spolku olomouckých výtvarníků. Pedagogicky působí na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně od r. 1998. Nyní Prof. akad. sochař.Vedoucí ateliéru sochařství II.

Zdroj:

Boháčová, Y.: Jan Ambrůz – Objekty. Galerie pod podloubím. Katalog výstavy.Olomouc 1988. Boháčová, Y.: 10 sochařů B. Muzeum Hranice 1998. Katalog Spolek olomouckých výtvarníků + hosté.Olomouc 1991.;. Fabián, J. – Ševčíková, H.: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí. 2009. S.6.;

Alois Rečka *16. 10. 1921 - +12. 8. 1986
Místo narození: Zlín
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Kroměříž, Olomouc, Praha, Zlín
Obory působení: básník, novinář, redaktor rozhlasový
Anotace:

Absolvoval gymnázium v Kroměříži , UP Olomouc obor filozofie a psychologie, estetiku a tříletý seminář Svazu čsl. novinářů v Olomouci. Byl redaktorem deníku Práce ve Zlíně a potom v Praze tiskovým referentem Ministerstva průmyslu a redaktorem ČTK. Od roku 1951 byl v Olomouci novinářem, rozhlasovým a televizním redaktorem a posléze vedoucím studia Československého rozhlasu a Československé televize. Po roce 1968 byl penzionován. Je autorem knih básní Olomoucké kašny a Polibek do kamene. Autor cyklu básní a knížky o květinách a Floře Olomouc. Členem VSMO, sekce dějin umění. Psal hudební a divadelní referáty, kritiky a nekvíce se zajímal o výtvarné umění. Zahajoval výstavy a psal katalogy. Přispíval do časopisu Československý ži­vot.

Zdroj:

Slovník autorů východní Moravy. Smejkal, B. Jubilejní setkání s tvorbou A. Rečky. 16.9.1986.

Poznámka:

Narozen v Klečůvce (n.m.č. Zlín)

Zbyněk Šiška *10. 6. 1930
Místo narození: Zlín
Místa pobytu: Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Zlín
Obory působení: básník, filolog, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Narozen v Malenovicích (n.m.č. města Zlín). Po maturitě na reálném gymnáziu v Kroměříži, absolvoval v letech 1949–1953 češtinu a ruštinu na FFUP v Olomouci. Zprvu učil na středních školách v Prostějově a Olomouci (gymnázium Hejčín). Pak se stal pedagogem na Katedře rusistiky Pedagogické fakulty UP. Zde se věnoval lingvistice. Ve výzkumu pokračoval i po listopadu 1989, kdy přešel na Katedru bohemistiky. Zde v roce 1988 jmenován docentem a působil tu až do roku 2007. Je členem jazykovědného sdružení AV a mezinárodní společnosti Societas Linguistica Europea. Své poznatky z oblasti lingvistiky věnovaných výstavbě a sémantice českého slova, publikoval ve skriptech a dalších knihách, např. Bázový morfematický slovník češtiny (1998; 2005). Širší veřejnosti je znám spíše jako autor lyricky laděné poezie. Verše publikoval zprvu časopisecky a od 70. let v Učitelských novinách. Knižně debutoval výborem básní z let 1985–2002, který vyšel s názvem Blíženci – v r. 2003. Na svém kontě má přes dvacet lyrických sbírek, které vychází v univerzitním vydavatelství. Blíženci (2003) Sonety (2004) Čarokruh (2005) Zrcadlení (2005) Vlnění (2006) Z milosti slova (2007) Po hrubém písku (2007) Vábení k oblakům (2007) Tichá kvarteta (2008) Houslení (2008) Síla záření (2009) Listy přátelům (2009) Bosé lásky (2009) Studánky a studny (2010) Bohyně (2010) Řetězení (2011) Převtělování (2011) Naléhavost světla (2012) Dech pro dva (2013) Hořce (2013) Roztmívání (2014) Koloběh (2014) Neposedný čas (2015) Trvalky (2015) Od února 2011 začaly vycházet elektronicky tzv. Lucerničky, o nichž se autor vyjádřil, že „jde o metaforické pojmenování lyrické básně složené ze dvou tercin (tj. jde o spojení dvou tříveršových strof /3 a3/ nic víc a nic méně.“

Zdroj:

Olomoucké kašny. Literární sekce VSMO. Olomouc 2001.; Olomoucká haiku, Olomouc 2006, S.109–110 (foto); Naléhavost světla. Olomouc UP 2012. Ilustr. Prof. Zdeněk Přikryl (BB) http.//otavin­ka.blog.cz Ševčíková, H.: Červnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 25 r. červen 2015, s. 7–8.

Poznámka:

Emeritní Doc. PhDr. Zbyněk Šiška

Fotky:
Jan Jersák *12. 5. 1905 - +26. 12. 1984
Místo narození: Zelow (Polsko)
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Brno, Šumperk, Varšava (Polsko), Zábřeh
Obory působení: diplomat, historik, kronikář města, středoškolský pedagog
Anotace:

V roce 1923 se rodila vrátila do Československa a usadila se v Zábřehu. Jan navštěvoval reálku v Šumperku a v roce 1928 maturoval. Poté studoval historii a zeměmpis na FF UK v Praze . Poté učil v Mělníku a od r. 1938 v Šumperku. Období 2. světové války prožil v Brně. Od roku 1945 nastoupil na obnovené gymnázium v Šumperku. Ujal se i funkce kronikáře města. Od r. 1946 řídil zábřežský časopis Moravský sever. Na jaře 1948 byl povolán do Prahy, do služeb ministerstva zahraničních věcí. Zprvu působil v Praze, později ve Varšavě.. Zpět do Prahy se vrátil v roce 1954. PhDr. Jan Jersák se věnoval od roku 1972, kdy odešel do penze psaním memoárů.

Zdroj:

Biografický slovník Slezska a severní Moravy.8.Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 1997.S.54

Vilibald Scheiber *21. 8. 1872 - +25. 3. 1938
Místo narození: Zdounky
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Brno, Hranice, Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Zdounky
Obory působení: hudebník
Anotace:

Studoval gymnázium v Kroměříži, vzdělával se hudbě u J. Nešvery v Olomouci. Učitel hudební školy Žerotín v Olomouci 1894–1897, městské v Prostějově 1897–99. Působil mj. Zdounky, Vizovice, Hranice, od r. 1910 trvale v Brně. Publikoval pod pseud. Jaroslav Budovec.

Zdroj:

Československý hudební slovník.II.Praha SHV 1965.S.487.;.

Martin Strouhal *11. 4. 1907 - +2. 11. 1987
Místo narození: Zdětín
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Litovel, Litovelsko, Prostějov, Senice na Hané, Zlín
Obory působení: spisovatel, učitel
Anotace:

Reálku vychodil v Prostějově a krátký čas pracoval jako účetní u Bati ve Zlíně. V roce 1929 absolvoval učitelský ústav v Olomouci. Působil pak jako učitel v Mladči, Nasobůrkách, ve Střelicích, kde učil v letech 1930–1932 a též se zde ženil. V roce 1933 se stal ředitelem měšťanské dívčí školy v Litovli a později okresním školním inspektorem. Za okupace byl vězněn v koncentračním táboře . Jako odbojový pracovník byl v květnu 1945 zvolen předsedou Okresního národního výboru v Litovli. Poté pracoval jako ředitel základních škol v Senici na Hané a v Litovli.
Od studijních let psal poezii a vydával ji pod pseudonymem Mars Ždětínský. Sbíral a zpracovával místní pověsti ve všech učitelských působištích, ale také pohádky a báje. Rodnému kraji věnoval Báje a pověsti (1944), které ilustroval loštický malíř Hugo Šilberský (1920–1974) a po válce v roce 1947 vyšla kniha Kytice pověstí. Byl členem Kola moravských spisovatelů v Brně a místopředsedou Sdružení spisovatelů z Hané se sídlem v Olomouci.. V roce 1945 vydal tiskem svědectví o svém věznění v Osvětimi v období 1941–1942.. Korespondenci Petra Bezruče s některými kulturními pracovníky Litovelska i osobní vzpomínky na básníka uveřejnil v publikaci Neznámý poutník (1968). Kulturní a přírodovědné zajímavosti Litovelska publikoval v drobných publikacích, které vycházely od roku 1933 také časopisecky. Od konce sedmdesátých let minulého století vydal čtyři básnické sbírky: Plamen v prázdnu, Z tisíce klíčků, Země milovaná, Loučení s Vilémem Závadou.

Zdroj:

-t-: Zachované dědictví otců. In: Rok na Hané 1992, S. 100. Kulturní pracovník a básník.Zpravodaj VSMO 1986–1987, č.23–24, S. 54.
Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993.

Fotky:
Jan Háječek *2. 10. 1912 - +23. 9. 1944
Místo narození: Zábřeh
Místo úmrtí: Drozdov
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Písařov, Postřelmůvek, Praha, Šumperk, Zábřeh
Obory působení: partyzán, učitel
Anotace:

Učitel a partyzánský velitel. Dětsví a mládí prožil v rodišti, kde jeho otec byl obuvníkem. Studoval gymnázium v Zábřeze, kde r. 1931 maturoval. Pak se přihlásil na právnickou fakultu UK v Praze, po roce však přešel na FFUK, ale i tu brzy opustil a vrátil se na Moravu. nakonec se definitivně rozhodl pro pedagogickou dráhu a odešel na tzv. pedagogickou akademii do Brna, kde po absolvování 2 semestrů složil v r. 1935 zkoušku učitelské dospělosti. Ještě v témže roce navštívil vojenskou službu, nejprve poddůstojnickou školu v Olomouci a potom v Šumperku. Před odchodem do civilu byl jmenován podporučíkem čs.armády. Pedagogickou dráhu zahájil v r. 1937 jako výpomocný učitel na obecné škole v Postřelmůvku u Zábřeha. Po roce byl přeložen do Písařova. Po okupaci se zapojil do národně osvobozeneckého hnutí. na jaře 1944 se skrýval v lesích a působil pak jako velitel až do 23.9.1944, kdy hrdinně padl v boji proti přesile vojáků SS u Drozdovské Pily. Následujícího dne byl tajně pochován na hřbitově v Jedlí.

Zdroj:

Filip, Zdeněk: Jan Háječek.In: O pokrokových tradicích učitelstva na severní Moravě. Šumperk 1964.

Poznámka:

Drozdovská Pila – místní část obce Drozdov.

Aleš Kučera *16. 1. 1917 - +21. 5. 2000
Místo narození: Zábřeh
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Hradec Králové, Olomouc, Zlaté Moravce (SR), Zlín
Obory působení: fyziolog, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Pocházel z rodiny akademického malíře a středoškolského profesora. Obecnou školu absolvoval ve Zlatých Moravsích na Slovensku a v Brně, kde vysudoval reálné gymnázium a v letech 1936–1939 studoval na LFMU v Brně. VŠ nedokončil kvůli uzavření škol v r. 1939. Od prosince 1939 do května 1945 pracoval jako laborant a posléze jako pomocná vědecká síla ve Vědeckém ústavu pro průmyslové zdravotnictví při Baťově nemocnici ve Zlíně. Studia dokončil v prosinci 1945. Od ledna 1946 působil v Hradci Králové a r. 1953 přešel na LFUP v Olomouci, kde zastával funkci vedoucí katedry biologie a fyziologie. V září 1955 jmenován docentem a 1970 mimořádným profesorem a 1969–1976 byl děkanem LFUP. Působení na univerzitě ukončil v srpnu 1981.

Zdroj:

BSSSM, seš.3 (15.) Ostrava 2002.S. 82.

Poznámka:

MUDr. Aleš Kučera

Ctibor Lolek *15. 9. 1919 - +14. 5. 2003
Místo narození: Zábřeh
Místo úmrtí: Šumperk
Místa pobytu: Olomouc, Zábřeh
Obory působení: vlastivědný pracovník
Anotace:

Jeho dědeček Jakub Lolek, strýc Stanislav Lolek. Absolvoval Gymnázium v Zábřeze, studoval grafickou školu v Olomouci. Vrací se do rodiště, pracuje ve Společenské knihtiskárně, vedl tiskárnu až do její likvidace r. 1952. Pořádal přednášky. Předseda zábřežského muzejního kroužku. Dlouholetý spolupracovník SM, Moravského severu, Průvodce kulturou Zábřežska. Seriál článků o E. Welzlovi v Našem slově. Jeho syn Ctirad Lolek, PhDr.

Zdroj:

Spurný, F. /SM, 1969, sv. 18, S. 71–72. /+ bibliografie, foto/;. Nekrolog. Moravský sever 20/2003. BSSSM, seš.5 (17.) Ostrava 2004 S. 95–96.

Lubomír Pelikán *23. 5. 1919 - +6. 6. 1983
Místo narození: Zábřeh
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Boskovice, Brno, Šternberk, Znojmo
Obory působení: pedagog vysokoškolský, pediatr
Anotace:

Pocházel z rodiny středoškolského profesora. Obecnou školu navštěvoval v Zábřehu a v Brně, kde 1930–1938 vystudoval klasické gymnázium. V roce 1938 začal studovat na LK MU v Brně, ale po uzavření VŠ pracoval 1939–1941 jako pomocná síla a laborant v ordinaci praktického lékaře v Boskovicích, kde setrval až do osvobození v květnu 1945. Od 1941 zapojen do odboje. Lékařská studia dokončil v květnu 1947, poté nastoupil do nemocnice ve Znojmě, kde setrval do srpna 1948. Pak krátce působil v ústavu pro duševně choré ve Šternberku (září – říjen 1948) a na ušní klinice UP v Olomouci, od dubna 1950 asistentem. 1959–1963 na dětské klinice funcki zastupujícího přednosty kliniky. V březnu 1962 získal titul kandidáta lékařských věd a v červnu 1964 byl jmenován docentem. Věnoval se dětské hematologii, endokrinologii.

Zdroj:

BSSSM, seš.3(15.) Ostrava 2002. S. 91.

Poznámka:

Doc.MUDr. Lubomír Pelikán, CSc.

Václav Medek *30. 8. 1922 - +30. 10. 1982
Místo narození: Vyškov
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Bludov, Dubicko, Olomouc, Rapotín, Zvole
Obory působení: historik, kněz
Anotace:

Studoval na gymnáziu ve Vyškově, poté v Olomouci teol. fakultu, po vysvěcení ve Zvoli, Rapotíně, Dubicku, Bludově. Začal psát dějiny obcí. Od 1969 působil jako administrátor v Olomouci-Hejčíně. 1974 jmenován sídelním kanovníkem kapituly sv. Václava .

Zdroj:

Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy.4.Opava,1995, S.81–82.

Antonín Černoch *1. 6. 1907 - +28. 12. 1988
Místo narození: Velká Bystřice
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Zlín
Obory působení: filozof, gynekolog, lékař, pedagog vysokoškolský, sociolog
Anotace:

V roce 1926 maturoval na SGO. Po studiu lékařství a promoci v roce 1931 nastoupil na interní oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně, od r. 1933 v Brně. Roku 1935 studoval FFMU v Brně filozofii a sociologii. Po osvobození v roce 1945 zemským referentem pro kulturu a školství v Brně, po r. 1948 ředitelem Zemské porodnice. Od roku 1960 vedoucím Katedry gynekologického klinického institutu v Praze. Doc. MUDr. Antonín Černoch.

Zdroj:

Slavětínský, Milan: Významný lékař z Hané. Zprávy KVMO 1978, č. 194. S.21–23. Nekrolog. Čs. gynekologie, 54, 1989, č.4, S. 119–120.

Metoděj Jahn *14. 10. 1865 - +14. 9. 1942
Místo narození: Valašské Meziříčí
Místo úmrtí: Hranice
Místa pobytu: Brno, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Zašová
Obory působení: ředitel školy, spisovatel
Anotace:

Byl jedním z prvních žáků valašskomeziříč­ského gymnázia. Po doplňovací zkoušce na učitelském ústavu v Brně se v roce 1887 stal učitelem v Zašové. Básnické prvotiny publikoval pod pseudonymen M. Hanuš v almanachu Zora. V Zašové napsal povídky Nevzešlo ráno a Zapadlé úhory. V roce 1891 se oženil s Žofií Libosvárskou z Krásna, v roce 1901 byl jmenován správcem školy v Komárovicích a v roce 1919 ředitelem školy v Rožnově. Jeho dalšími knihami jsou sbírky povídek Večerní stíny, Ráj a jiné povídky, Horští lidé, romány Selský práh a Slunečná paseka, veršovaná idyla Lukáš Roman a kniha a valašských dětech Jarní píseň. Je pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově.

Zdroj:

Kunc, J.: Slovník souodobých čes.spisovate­lů.I.Praha, Orbis 1945.S.299–301..

Poznámka:

Krásno nad Bečvou (n.m.č, Valašské Meziříčí)

Augustin Palát *16. 2. 1923
Místo narození: Valašské Meziříčí
Místa pobytu: Olomouc, Peking (Čína), Praha, Zlín
Obory působení: filolog, pedagog vysokoškolský, překladatel
Anotace:

V letech 1947–51 založil a vedl sinolog. studia na UP. V letech 1950–54 jmenován odb. asistentem na Katedře filologie a dějin Dáln. východu FF UK a v r. 1954 získal zde na fak. titul doc. 1959–70 náměstek ředitele Orientálního ústavu. Přednášel na zahran. univerz. a jako hostující prof. vystupoval v Evropě a v Hongkongu. Účastnil se mezinár. sinolog. a jiných kongresů. V r. 1973 byl nucen odejít z polit. důvodů do ústraní. Po r. 1989 byl členem Vědecké rady FF UK (1990–92), Vědecké rady Orient. ústavu (1990–96), víceprezidentem European Assoc. of Chinese St. (1990–96), předsedou sdružení Kontinenty (1990–97) a místopředsedou Česko-čínské spol. (1990–97) a nyní předsedou. Nositelem medaile College de France, 1981. Autorem řady monografií, překladů do češtiny. V r. 2007 mu byl udělen čestný titul doctor honoris causa.

Po maturitě (1941) a abiturientském kurzu (1943) byl nasazen na práci v továrně Avia v Praze-Čakovicích. 1943–45 navštěvoval kurzy čínštiny v Orientálním ústavu, 1945–48 studoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a současně navštěvoval sinologické přednášky na Filozofické fakultě. Studium na této fakultě ukončil 1951. V letech 1947–51 působil jako lektor čínštiny na Škole orientálních jazyků v Praze a přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, 1948–50 působil navíc jako lektor čínštiny na jazykové škole v továrně Svit ve Zlíně. V letech 1950–54 byl odborným asistentem na katedře filologie a dějin Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, 1954 získal na této fakultě docenturu. Pak přešel na čas do diplomatických služeb; 1954–58 byl velvyslaneckým radou na československém zastupitelském úřadě v Pekingu. Poté absolvoval roční stáž v Historickém ústavu Čínské akademie věd v Pekingu (1958–59). Po návratu nastoupil do funkce náměstka ředitele Orientálního ústavu Československé akademie věd, kterou zastával do 1970. Zároveň konal přednášky na Univerzitě 17. listopadu a na Univerzitě Karlově. Po vynuceném odchodu z Orientálního ústavu (1973) se do 1989 živil jako překladatel u Pražské informační služby.

Zdroj:

Žurnál UP, č.2., 26.1./07, S.6;

Poznámka:

Narozen v Krhové (n.m.č. města Valašské Meziříčí).

Bohumil Pastorek *25. 10. 1928
Místo narození: Valašská Bystřice
Místa pobytu: Olomouc, Praha, Uherské Hradiště, Zlín
Obory působení: herec
Anotace:

V letech 1952–54 hrál ve Slováckém divadle Uh.Hradiště, 1954–60 Zlín, 1960–62 DOS Olomouc, poté Realistické divadlo Praha.Zasl.um­.1984.;

Zdroj:

BIO-ČTK, 25.8.1988;.

Zdeněk Fridrich *12. 1. 1927 - +27. 8. 2002
Místo narození: Uherský Ostroh
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Bratislava (SR), Brno, Kyjev (Rusko), Lipsko (Německo), Olomouc, Strážnice, Uherský Brod, Zábřeh
Obory působení: hudební vědec, skladatel, varhanolog, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Studoval gymnázium ve Strážnici, hudební výchovu a vědu na Filozofické fakultě univerzity v Brně, hru na klavír na brněnské konzervatoři a souběžně skladbu u J.Kunce a J.Schreibra. V letech 1950–54 učil na hudebních školách v Uherském Hradišti a v Zábřehu.. Krátce také působil v olomoucké posádkové hudbě. Poté získal doktorát filozofie na MU v Brně. Absolvoval roční stáž na Státní konzervatoři P.I.Čajkovského v Kyjevě a několik studijních pobytů v muzeu hud. nástrojů na univerzitě v Lipsku. V r. 1979 habilitoval na univerzitě v Bratislavě. V letech 1962–92 učil na Katedře hudební výchovy UP v Olomouci. Zaměřoval se na oblast moravského varhanářství. věnoval se stavbě varhan, hře na varhany a historii moravského varhanářství, zasloužil se mj.o obnovu barokních Halbichových varhan z r. 1730 v chrámu Panny Marie Sněžné.. Byl také úspěšný hudební skladatel.

Zdroj:

V.S.: Hudební vědec, pedagog, skladatel Zdeněk Fridrich.=ZVSMO 1982, č.17–18.S.33–34./fotografie/.; Olomoucké listy, 5.9. 2002.,

Fotky:
Emilie Dohnalová *9. 5. 1937
Místo narození: Uherský Brod
Místa pobytu: Brno, Jeseník, Olomouc, Ostrava, Šumperk, Valašské Klobouky, Vsetín, Zlín
Obory působení: bibliografka, knihovnice, pedagog středoškolský
Anotace:

Rozená Hábová. Po maturitě na gymnáziu ve Valašských Kloboukách studovala Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor čeština, ruština, kde absolvovala v roce 1960. Poté pracovala několik měsíců v Krajské knihovně ve Zlíně a v kulturním zařízení v Ostravě, kde také pedagogicky působila na Střední knihovnické škole. Od roku 1964 pracovala ve Státní vědecké knihovně v Olomouci. V roce 1990 zastávala funkci zástupkyně ředitele a zároveň vedla oddělení katalogizace. Od roku 1998 působí v knihovně olomouckého arcibiskupství. Po roce 1990 najdeme její odborné články především v časopisech Knihovní obzor a Z knihovnické praxe. Podílela se na zpracování bibliografických soupisů, které vydávala olomoucká vědecká knihovna a ve spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností v Brně zpracovala knihy: Bibliografie okresů Vsetín (1991), Olomouc (1996,1997), Jeseník (2002) a Šumperk (2002). V roce 2007 vyšla knižně také rozsáhlá personální bibliografie PhDr. Víta Dohnala, CSc. (1955–2006). PhDr. Emilie Dohnalová

Zdroj:

Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí 2009. Ševčíková, Hana :Květnová výročí středomoravského regionu. Týnecké listy, 2012, květen. http://otavinka.blog.cz/…ie-dohnalova

Fotky:
Jiří Klobouk *24. 3. 1933 „“
Místo narození: Uherské Hradiště
Místa pobytu: Brno, New York (USA), Olomouc, Opava, Ottava (Kanada), Praha, Zlín
Obory působení: kameraman, pianista, spisovatel
Anotace:

Vyrůstal v rodině finančního úředníka. Navštěvoval gymnázium v Uherském Hradišti (1943–50), z něhož byl v septimě pro kázeňský přestupek vyloučen. Rok pracoval jako dělník a středoškolské vzdělání dokončil na dvanáctileté střední škole v Gottwaldově (Zlíně, maturita 1953). Působil jako pianista v různých jazzových kapelách. Po dvouleté vojenské službě v Opavě (1953–55) začal studovat na Hygienické a Lékařské fakultě v Brně a Praze (1955–57), pak vystřídal několik zaměstnání (skladník, horník). Od 1959 pracoval jako osvětlovač v Čs. televizi, 1961–63 absolvoval dvouletou večerní školu FAMU a 1963 se stal televizním kameramanem. Stejné povolání vykonával i v kanadském exilu, do něhož odešel v říjnu 1968. Žije v Ottawě, kde od 1979 spolupracuje s místní televizí a rozhlasem a věnuje se literární činnosti. Povídky začal Klobouk psát již na konci 50. let, publikovat však začal až v exilu: česky v Proměnách (New York), v překladech v kanadských a severoamerických časopisech, mj. Chicago Review, Stories, Partisan Review (oba Boston), Artful Dodge (Wooster, Ohio), jakož i ve Švýcarsku a na Novém Zélandě. Časopis Tvar otiskl 1997 v příloze Tvary č. 19 jeho rozhlasovou hru Andrea a prózu Oslava mých jednašedesátých narozenin. V Čechách byly uvedeny rozhlasové hry Dva někdy někde (1964) a Erupce (1968), další byly realizovány v SRN (Způsoby mých bližních, 1969; Ještě jednou na Coney Island, 1985; Dýchání, 1987) a v Kanadě (Zabijáci, 1971; Linda, 1972; Ptáci, 1972; Blázen a smyčcové kvarteto, 1972, v Českém rozhlase 1993).

Kloboukova první větší próza Jazz II. Parents je situována na Moravu 40. let. V příběhu manželské krize viděné očima dospívající dcery autor usiloval o formu „jazzové literatury“, která vychází z mozaiky jednotlivých vypravěčských sekvencí. Ke světu gymnazijních studentů se pak Klobouk vrátil v próze Jazz I. Po válce. Vylíčil v ní atmosféru roku 1951 na střední Moravě s důrazem na jazykovou expresi a na bizarní protiklady mezi groteskností nové politické reality a spontaneitou jinošské psychiky. Odlišnou poetiku mají texty ze sbírky Návrat domů a jiné povídky, ve které převládají polohy hororu, obrazy traumatických stavů, komunikační destrukce, jakož i motivy absurdity, katastrofické vize civilizace a emigrantské reflexe. Autor zde zpravidla preferuje metodu vnitřního dialogu a klade důraz na psychologickou atmosféru. Do severoamerického prostředí Klobouk zasadil román Můj život s Blondie, humoristické vylíčení kultu hvězdiček populární hudby, promítnutého do protikladu životního snu a úzkostného lpění na každodenních rituálech. Autorovy básnické texty z let 1964–84 jsou soustředěny v souboru Hudba po půlnoci. Spojuje je užití hudebních motivů, zpovědní intonace verše a retrospektivní návraty do krajiny dětství. – Kloboukova rozhlasová, jazykově i tvárně důmyslně vystavěná psychodramata (využívající často postupů asociativního řetězení myšlenek, návratnost motivů, variace, cézury apod.) tematizují v různých obměnách především bezútěšnou banalitu lidské existence, absenci (nejen mravní) sebereflexe a neschopnost hrdinů navázat jakýkoli smysluplný dialog či plnohodnotný vztah, přičemž žánrově oscilují mezi prvky tragickými, komickými a absurdními (Dva někdy někde, Způsoby mých bližních, Erupce, Zabijáci, Rodinný portrét, Ještě jednou na Coney Island, Andrea). Ve hře Setkání v Kanadě se autor vrátil k problematice emigrace a hledání nové identity. – Antikomunistický manifest (napsán 1975) je nesmlouvavou esejisticko-beletristickou filipikou proti ideologii komunismu, kterou chtěl Klobouk poukázat na nebezpečí infiltrace této ideologie do západních společností. BIBLIOGRAFIE Beletrie: Jazz II. Parents (angl., P, Ottawa 1979); Návrat domů a jiné povídky (Zürich 1979; česky: 1990); Jazz I. Po válce (P, Eggenfelden 1983; přeprac. s tit. Kdo stoupá do schodů, 2006); Můj život s Blondie (R 1993); Hudba po půlnoci (BB 1994); Winfield, Linda, Obležené město (PP a rozhl. hra, 1995, z angl. originálu přeložili L. a R. Pellarovi); Rozhlasové hry 1, 2 (1996, 1998; svazek 1 obsahuje: Dva někdy někde, Způsoby mých bližních, Erupce, Zabijáci, Blázen a smyčcové kvinteto, Ještě jednou na Coney Island; svazek 2 obsahuje: Setkání v Kanadě, Dýchání, Rodinný portrét, Andrea, Linda); Protikomunistický manifest (E 1997).

Zdroj:

Bráblík, F.: Předmluva, in J. K., Rozhlasové hry 1 (1996); Exner, M.: Doslov, tamtéž; týž: Doslov, in J. K.,
Rozhlasové hry 2 (1998); M. Písková: Český Kanaďan. Vejlupek, Miroslav: Empirik osobitého hledačství i výrazu. Myslív – Milčice, únor 2003. Ševčíková, Hana – osobní korespondence. Fabián – Janásková – Ševčíková: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. Ju-Na. Valašské Meziříčí 2010. S.21.;

http://www.youtube.com/watch?…

Poznámka:

V Olomouci v Okresní knihovně Olomouci, duben 1995.Hostem Literární kavárny, uváděl Richard Pogoda.

Fotky:
Jan Cetkovský *22. 11. 1934
Místo narození: Uherské Hradiště
Místa pobytu: Brno, Kroměříž, Olomouc, Praha, Zlín
Obory působení: kulturní pracovník, odborný publicista, podnikatel, stavební inženýr
Anotace:

V dětství jej velmi ovlivnil strýček Arnošt Hrabal, kněz a tzv. básník lesa a spisovatel Bedřich Beneš Buchlovan, který mu natrvalo vštípil lásku ke knize.. V roce 1953 absolvoval gymnázium v rodišti a odešel studovat do Brna na Vysokou školu stavitelství. Po promoci v roce 1958 začal pracovat v Lesprojektu Kroměříž, ale brzy přešel do Zlína, kde působil v Agroprojektu. Láska ke kumštu i členství v brněnském Klubu přátel výtvarného umění pokračovala i na Hané, kde založil v roce 1974 olomouckou pobočku KPVU. Začátkem osmdesátých let se vrátil do Brna, kde pracoval v Ústavu hlavního architekta města, odkud přesídlil do Olomouce, kde trvale zakotvil. Od roku 1990 podnikal, zprvu v cestovním ruchu (vlastní CK OL Tour, od roku 1994 v kultuře. Založil Agenturu Rytíři ze Sovince, která patří mezi nestátní neziskové organizace Olomouckého kraje.Pořádá pravidelná kulturní setkání s umělci v zajímavých objektech měst a to jak pro dospělé, tak i pro základní školy nejen v Olomouci, ale i v Prostějově, Šumperku a dalších místech střední Moravy. Zpracovával katalogy výstav, pěstoval kaktusy, skalničky, sbíral ex libris, publikoval v klubech Orchis a Astrouhytum, psal do periodik AZET a Živa, časopisu Knižní značka a do kulturního měsíčníku Kdy-kde-co. V roce 1991 založil v Olomouci spolu s Alešem Přichystalem Hanácký dýmkařský klub, který byl oficielně s náležitými stanovami zapsán na Ministerstvu vnitra v roce 1995. Stal se jeho prezidentem a od roku 1997 je tajemníkem Asociace dýmkařských klubů ČR. Průběžně publikuje v občasníku pro přátele dýmkařského kouře Kalumet. V roce 1994 se stal členem O.S. Československá napoleonská společnost se sídlem v Brně a aktivním vojákem 8. regimentu francouzských vojáků. O deset let později vstoupil do České společnosti Sherlocka Holmese se sídlem v Praze.

Zdroj:

Fabián, Josef – Ševčíková, Hana: Kdo byl kdo je kdo na východní Moravě. A-Fi. Valašské Meziříčí. 2009. S.57. Šev­číková, H,: Listopadová výročí středomoravského regionu. In: Týnecké listy 2009, č.11.S.5.;

Fotky:
Karel Merta *25. 10. 1930
Místo narození: Třeština
Místa pobytu: Olomouc, Praha, Zlín
Obory působení: atlet, sportovec
Anotace:

Začínal v Sokole Olomouc r. 1950. Poté v Praze, ATK, ÚDA a Dukla 1952, Dynamo Praha 1957 – 1961. Jako první čs. diskař překonal hranici 50 m /50, 84, Zlín/srpen 1953. Mistr sportu 1955. Mistr ČSR 1953 – 1958. Držitel 9 čs. rekordů.

Zdroj:

Jirka, Jan: Malá encyklopedie atletiky.Praha, Olympia 1990.S.267./foto/;.

František Poštulka *11. 9. 1859 - +26. 9. 1942
Místo narození: Třeština
Místo úmrtí: Litovel
Místa pobytu: Brníčko, Brodek u Přerova, Drozdov, Kroměříž, Olomouc, Postřelmov, Přerov, Uničov, Vícov, Zvole
Obory působení: osvětový pracovník, sběratel pověstí, spisovatel, učitel
Anotace:

Narodil se v početné rolnické rodině. Studoval na gymnáziu v Kroměříži a v Uničově a svá studia dokončil na učitelském ústavu v Olomouci, kde maturoval v roce 1879. Poté nastoupil učitelskou dráhu ve Zvoli, od 1884 učil v Postřelmově, r. 1891 odešel do Drozdova(na Zábřežsku), ale záhy se zas vrátil do Postřelmova. V září 1894 byl jmenován nadučitelem v Brníčku. Ještě téhož roku složil v Praze zkoušky pro školy měšťanské. Přijal místo odborného učitele v Rešicích u Moravského Krumlova na léta 1897 a 1898. V letech 1903–1913 působil ve Vícově na Prostějovsku, 1913–1917 v Čekyni a 1917–1923 v Brodku u Přerova. Teprve v roce 1923 se přestěhoval do Litovle, kde učil do r.1927, kdy odešel do penze. Na všech svých působištích se projevoval aktivně, přičinil se o založení ochotnického divadla ve Zvoli, v Postřelmově vedl čtenářský spolek, v drozdově napsal novou školní kroniku, 1895–1896 organizoval v Brníčku velké národní tábory lidu. Své články publikoval do moravských periodik, užíval pseudonym Fr..Třeštinský. Psal též rozmarné příběhy ze života do Lidových kalendářů, které vydával R. Promberger v Olomouci. Patřil též k organizátorům a zakládajícím členům Učitelské jednoty šumpersko-zábřežské. V roce 1893 vydal knihu „Hejtmanství zábřežské“. O rok později vydal „Pověsti ze severní Moravy“.

Zdroj:

Filip, Z.: František Poštulka.Severní Morava,sv.38. Šum­perk 1979. Ševčíková, H.: Haná v dětské literatuře. Olomouc 1993. Doupalová,E.: Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Olomouc 1987. S.161.

Poznámka:

Čekyně – nyní součást města Přerov.

Vladimír Vlček *17. 8. 1933
Místo narození: Třešť
Místa pobytu: Karviná, Olomouc, Zlín
Obory působení: matematik, pedagog středoškolský, pedagog vysokoškolský
Anotace:

V Olomouci působil na UP v letech 1964– 1995. Od r. 1990 docent matemat. analýzy na katedře MA a numer. mat. PřFUP Olomouc. 56–61 středošk. prof. M, F, Karviná, 61–64 odb. as. na býv. Pedag. inst. ve Zlíně, od r. 1964 odb. as. na UP. Předseda KV MO a člen ÚV MO, člen vyboru pob. J ČSMF Olomouc. Autor 30 publikací. Žije a pracuje v Olomouci.

Zdroj:

Kdo je kdo II.1991/92.Praha 1991, S.1082.;.

Poznámka:

Doc. RNDr. Vladimír Vlček, CSc.

Jan Lepař *16. 5. 1827 - +1. 7. 1902
Místo narození: Tršice
Místo úmrtí: Praha
Místa pobytu: Jihlava, Olomouc, Opava, Tršice, Znojmo
Obory působení: pedagog
Anotace:

Narozen v obci Lipňany (n.m.č. obce Tršice). Chodil do farní školy v Tršicích. V Olomouci studoval gymnázium a bohosloví..R.1848 nav­štívil Prahu jako člen deputace Lípy slovanské z Olomouce na Slovanský sjezd. Od r.1850 vyučoval na gymnázium v Olomouci a v Jihlavě, 1853 učitelem dějepisu a zeměpisu ve Znojmě. Publikoval v Týdeníku, spoluprac. s Havlíčkem.Založil čes.vědec.his­toriografii ve Slezsku.

Zdroj:

Ficek, V.: Biograf.slovník širšího Ostravska.Seš­.2.Opava, Slezský ústav ČSAV 1976, S.89–91.; Horáčková, E.: František Lepař-Jan Lepař.P., PNP 1976.;Neruda, Jan: Podobizny.1.Praha, ČS 1951, S.179–181.

Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10