Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 267
Pavel Šlézar *24. 6. 1977
Místo narození: Moravská Třebová
Místa pobytu: Konice, Litovel, Olomouc, Opava, Plzeň
Obory působení: archeolog, odborný publicista
Anotace:

V letech 1991–1995 studoval gymnázium v Litovli. Po maturitě studoval středověkou archeologii na Slezské univerzitě v Opavě a poté na Katedře archeologie Západočeské univerzitě v Plzni. Od r. 1999 zaměstnán v Památkovém ústavu v Olomouci jako archeolog v Oddělení archeologických výzkumů. Mgr. Pavel Šlézar provedl řadu záchranných výzkumů městských jader a opevněných sídel v regionu střední Moravy. Specializuje se na středověkou archeologii. Je řádným členem European Association of Archaeologits. Publikuje časopisecky v odborném a vlastivědném tisku.

Zdroj:

Písemné sdělení , únor 2010.

Ivana Šmídová *31. 3. 1973
Místo narození: Šternberk
Místa pobytu: Olomouc, Praha, Štěpánov
Obory působení: galeristka, charita, obchodník
Anotace:

Rozená Minxová. Střední obchodní školu studovala v Praze. Po mateřské dovolené nastoupila do galerie Bohéma, později do Labyrintu, kde pracovala celkem asi 16 let. Dne 1.10.2012 si založili s manželem galerii ANDĚL v Olomouci, 8.května 8. Jan Šmíd se stará o sochy a paní Iva o obrazy. Podporují také charitativní činnost v regionu a dávají prostor i hendikepovaným umělcům. Letos se paní Iva účastnila kabelkového veletrhu, kam věnovala 17 kabelek. Výtěžek z této akce předá charitě.

Zdroj:

Galerie rodáků a nejen jich (hš) – 12.9.2014 (krk): Střádala je celý rok. In: Olomoucký deník, 15.8.2014, č. 190. S.2. (pek) Čtyři osudy neobyčejných rodáků. „Obrazy nemaluji, prodat je však umím.“ In: Olomoucký dení, 3.4.2014, č. 79. S.2. www.galerie-andel.cz http://otavinka.blog.cz/…le-mezi-nami

Poznámka:

Jan a Ivana Šmídovi – majitelé Galerie Anděl, 8. května 8 Olomouc

Fotky:
Marek Kalábek *25. 9. 1972
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Dolany, Jívová, Olomouc, Prostějov, Přáslavice, Přerov, Šumperk
Obory působení: archeolog, odborný publicista
Anotace:

V letech 1991–1998 studoval na FFMU v Brně archeologii a historii a promoval r. 1998 Mgr. V letech 1995–1996 pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, poté 1996–1998 v ÚAPP Olomouc a zde v olomouckém muzeu vykonával v období 1998–2000 náhradní civilní službu. Od r. 2000 pracuje v Archeologickém centru Olomouc, nyní jako vedoucí terénního oddělení. Specializuje se na germánské osídlení střední Moravy. Konal výzkumy v Přáslavicích, Dolanech, v Tepenci na katastru obce Jívová, v Olomouci-Slavoníně aj. Průběžně publikuje v odborném tisku.

Zdroj:

Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 272–273.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc 2008. S.95–103.;

Karel Faltýnek *7. 5. 1964
Místo narození: Zábřeh
Místa pobytu: Dubicko, Horka nad Moravou, Hvozd, Jesenec, Lipník nad Bečvou, Litovel, Loštice, Mohelnice, Olomouc, Příkazy
Obory působení: archeolog, odborný publicista, sběratel pověstí
Anotace:

Dětství a mládí prožil v Lošticích. V roce 1983 maturoval na Střední odborné škole elektrotechnické v Lipníku nad Bečvou. Po absolvování základní vojenské služby žil dlouho v Olomouci. Pracoval ve Vojenském opravárenském závodě v Horce nad Moravou. Od roku 1994 pracuje v Národním památkovém ústavu v Olomouci na útvaru archeologických výzkumů. Od školních let projevoval zájem o historii rodného kraje, o národopis, lidové zvyky, sbíral lidové pověsti. Slavné archeologické lokality v něm probudily zájem o archeologii. Velký vliv na něj v této oblasti měl amatérský archeolog Vladímír Kapl (1926–1999) z Mohelnice. Účasnil se též odborných regionálních konferencí Lidová kultura Hané v Olomouci, Přerově a archeologické setkání v Kostelci na Hané. Jeho příspěvky publikovány ve sbornících. Sám publikuje odborné články o archeologii a národopisu ve Vlastivědném věstníku moravském, Archeologie Moravy a Slezska, Hlas z Loštic aj. Jeho příspěvky k archeologickým výzkumům najdeme též ve Výročních zprávách PÚ a od r. 2000 v ročence Přehled výzkumů na Moravě a ve Slezsku. Koncem 90. let začal externě studovat Slezskou univerzitu v Opavě, obor archeologie, ale školu musel ze zdravotních důvodů ukončit. V roce 2005 vydal sbírku 22 pověstí " Pověsti z Bouzovska a Lošticka" a popis lidového zvyku " Máječek" s fotografiemi J.Štreita. V roce 2009 vydalo litovelské muzeum „Vyprávěnky starého hrnčíře“. V roce 2017 vysílala ČT2 video Hledač pod Bouzovem. Odkaz je uveden ve Zdroji. Dálkově studoval FFUP obor archeologie. T.č. v částečném invalidním důchodu.

Zdroj:

Faltýnek, Karel: Vyprávěnky starého hrnčíře. Pověsti z Litovle. Litovel 2009. S.54. BK: K literárnímu setkání ve VKOL.In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. Almanach 2006–2009. Olomouc 2009. S. 44.; Faltýnek, Karel: Setkání, na které rád vzpomínám. In: Tisíc dní s Literárním klubem Olomouc. 2009. S.155.; Dohnal, Vít: Olomoucká archeologie a její proměny. Olomouc, VSMO 2008. S. 86–87.; Kolář, Bohumír: Zájem o rodný kraj přináší i dnes dobré ovoce. www.Olomouc.cz 19.7. 2006.; https://www.ceskatelevize.cz/…pod-Bouzovem. Faltýnek, K.: Činnost národopisného kroužku Kraslice v Nedvězí u Olomouce. Lidová kultura na Hané. Sborník z XV. odborné konference o Hané. Olomouc 2020. S. 119–129.

Poznámka:

Mgr. Karel Faltýnek

Fotky:
Jakub Karel Berka *9. 1. 1962
Místo narození: Vejprty
Místa pobytu: Chomutov, Jihlava, Litoměřice, Milevsko, Olomouc, Praha
Obory působení: farář, kněz řádový, odborný publicista, pedagog
Anotace:

Rektor baziliky a svatokopecký farář. Kulturní osobnost, jejíž činnost se zapsala nejen do historie Svatého Kopečka, ale značnou měrou přispěla k obnově barokního skvostu baziliky minor i k duchovnímu rozvoji celé farnosti a širokého okolí. Karel Berka studoval Střední školu pro pracující, směr zemědělství v Chomutově, kde maturoval v roce 1982 a poté Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích, obor teologie, umění. Ordinován na kněze byl v roce 1988. Po vstupu do Řádu premonstrátů v Praze na Strahově přijal jméno Jakub. Zprvu působil jako kaplan v Jihlavě a od srpna 1992 se stal duchovním správcem na Svatém Kopečku, kde byl po dvou letech jako administrátor k 1. říjnu 1994 jmenován farářem. Záhy po jeho příchodu na Hanou začala duchovní správa vydávat farní měsíčník „Navštívení“ (první číslo vyšlo 29.11.1992), který přinášel duchovní zamyšlení, informace o církevních svátcích, pořad bohoslužeb i pohledy do historie poutního místa. K tomuto počinu inspiroval P. Berku zpravodaj vydávaný premonstráty na jeho dřívějším působišti. Svatokopecký poutní chrám se začal otevírat poutníkům, věřícím i nevěřícím, ale zejména mladým lidem. Už půlnoční mše o Vánocích 1992 zaznamenaly enormní účast. Začala se psát jiná kapitola, která by se dala nazvat Cesta důvěry a smyslu života. Cyklem přednášek „ Může vás zajímat“ konaných měsíčně v proboštství, pořady „Čtvrtky s Biblí“, řadou koncertů významných umělců v chrámě i v jeho nádvoří získával veřejnost i odpovědné činitele – ministry a poslance – pro myšlenku budoucího zápisu kláštera na Hradisku a svatokopecké baziliky na seznam památek UNESCO; vystoupení umělců Marty Kubišové, Daniela Hůlky, Ivy Bittové, Hradišťanu aj. přivedla na toto místo tisíce návštěvníků, obdivujících jak výkony vystupujících, tak i zdejší vrcholné baroko. Dokázal nejen zaujmout, ale v mnoha případech také odvrátil mladé lidi od drog. To, co se nepodařilo rodičům a lékařům, někteří mladí získali zde: lásku a porozumění. Tuto cestu potvrdil i sám Svatý otec Jan Pavel II. při setkání mládeže na Sv. Kopečku vroce 1995. Kromě kněžských povinností se páter Berka věnoval také pedagogické práci. Učil v církevní škole s. Voršilek. Přispíval do celostátního homiletického časopisu Fermentum; později se stal jeho redaktorem. Články o činnosti a akcích konaných v svatokopecké bazilice se objevovaly na stránkách regionálního tisku, v rozhlase Proglas, ale také v televizi. Filmová náboženská tématika, která vznikla ve studiích Velehrad Olomouc a Telepace Ostrava byla poprvé presentována na malém filmovém festivalu „Ve znamení ryby“ v roce 1999. „Pohledy do historie Svatého Kopečka“ byly vydány knižně a jejich autorem je Bohuslav Smejkal. Kniha vyšla v září 2001 v době, kdy byl Mgr. Jakub Karel Berka po devíti- letém působení na Svatém Kopečku přeložen do kláštera premonstrátů v Milevsku. Výjimečností tohoto duchovního je nejen jeho činnost pastorační, rétorická, pedagogická a literárně-ediční, ale také jeho zásluha o vytvoření dalšího kulturně-duchovního centra města Olomouce. Obdržel Cenu města Olomouce 2001. V Milevsku vyšly tři publikace v roce 2012: Netřeba spatřit jizvy (Velikonoce 2012), Čekám na to stále (Adventní rozjímání), Ó, Vánoce…(Půlnoční rozjímání).V Mi­levsku působil do září 2013 a od 1. října 2013 působil v Praze 6, Nebušická 118, ŘK farnost svatého Cyrila a Metoděje.Dne 21.11.2014 jsem se sešla s otcem Jakubem na faře baziliky na Svatém Kopečku. Od 1. října 2018 působí ve farnosti kostela Sv. Ludmily, Jugoslávská 662/27, Praha 2. Navíc se věnuje malování.

Zdroj:

Osobní sdělení – hš / 1999, 2014. Nástěnný kalendář Kostel sv. Ludmily 2021. Zadní strana verše

Poznámka:

P. BERKA Jakub Karel OPraem., Mgr.

Fotky:
Petr Linduška *21. 7. 1961
Místo narození: Šternberk
Místa pobytu: Brno, Litovel, Olomouc, Uničov
Obory působení: básník, ilustrátor, knihkupec, knihovník, ochotník, spisovatel
Anotace:

Od útlého dětství žil v Litovli. Střední knihovnickou školu studoval v Brně. Po maturitě působil v letech 1980–1986 v Okresní knihovně v Olomouci. Jako mladý, začínající pracovník nemohl z platu knihovníka uživit rodinu a proto odešel z oboru do obchodního resortu. Vystřídal několik zaměstnání. Výtvarný talent zúročil v propagačním oddělení Jednoty, kde pracoval jako litograf. Po sametové revoluci se opět dostal ke svým milovaným knížkám a vedl prodejnu hudebních kazet, knih a gramofonových desek v Olomouci, poté působil v Uničově a pak krátce vedl prodejnu TYCHO. V červnu 1996 se stal majitelem knihkupectví a posléze Antikvariátu Atlas Alfa v Litovli. Ilustroval a psal leporela. U titulů Tom a Mimi (1992) Znáte je ? (1994), Z pohádky do pohádky (1995), Jedeme, plujeme a létáme (1995), Grimm: Märchen (1995) aj. najdeme v tiráži jeho jméno. Psal texty a básničky, ilustroval učebnice a školní pomůcky pro pedagogická nakladatelství. V letech 2010 a 2015 mu vyšly tyto tituly hanáckých bájí a pověstí „Tož tak“ (2010) a fejetonů, písniček ,básniček a vzpomínek „Tož baď“ (2011).; " No deť" (2012); " Hanácká konverzace" (2013); a " Dež se se narodil a co belo potom" (2014). Je aktivním členem ochotnického divadelního odboru Sokola v Litovli, kde se uplatnil nejen jako herec, ale i režisér. Spolupracuje i s Hanáckou Mozekou – zejména o adventu, ale i v pořadech Hanácké ambasády „Přendite si splknút“, které se konají dvakrát či třikrát za rok. V roce 2000 stál u zrodu Klubu litovelského petanque , kde byl osm let prezidentem KLIPu. Každoročně pořádá turnaj pro děti a mládež pro Modrou velrybu v Bílé Lhotě. Vášnivě se věnuje také sběratelské činnosti – sbírá pohledy, zejména kulaté, staré pohlednice, zápalkové etikety, a dětské knihy. Od podzimu roku 2010 je členem zastupitelstva v Litovli, kde působí v Letopisné komisi. Jeho velkým snem je prosadit v Litovli muzeum dětské knihy.

Zdroj:

Červencová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2011, červenec.S.7. e­mailová zpráva ze dne 20.6.2016.

Poznámka:

http://otavinka.blog.cz (50 Petr Linduška 50 )

Fotky:
Jiří Kučera *19. 10. 1960
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Ostrava, Praha, St. Polter (Rakousko)
Obory působení: operetní zpěvák
Anotace:

Syn hudebního pedagoga Karla Kučery (1927). Pěvec, barytonista. Absolvoval konzervatoř v Ostravě 1976–82, poté působil v letech 1982–1983 v DOS Olomouc, pak v ZVS u AUS Praha a v letech 1985–1991 v olomouckém divadle. O r. 1991 v St. Pölter, Rakousko. Autor Slovníku operních pěvců (1987).

Zdroj:

Dokumentační list 9.2.1998– Šev.

Milan Langer *19. 7. 1959 - +7. 8. 2019
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Rodez (Francie)
Místa pobytu: Bratislava (SR), Brno, Olomouc
Obory působení: odborný publicista, politik komunální, překladatel, sociální pracovník, tlumočník, učitel jazyků
Anotace:

Od dětství byl na invalidním vozíku s diagnostikovanou progresivní svalovou distrofií-myopatií. Základní školu absolvoval v Brně v Ústavu pro tělesně postižené. V letech 1974 – 1978 studoval na Gymnáziu pre telesně postihnutých v Bratislavě. Filozofickou fakultu J. E. Purkyně v Brně, obor nepedagogické studie němčina-italština, zakončil v roce 1983 závěrečnou zkouškou. Od roku 1984 pracoval jako překladatel pro Konferenční servis Brno. V roce 1990 začal pracovat jako soukromá osoba – soudní překladatel, tlumočník, domácí učitel jazyků. V letech 1999 až 2003 se účastnil modulu 2 Česko – Britského projektu reformy sociálních služeb. V roce 1997 se stal předsedou Trendu Vozíčkářů Olomouc, od roku 1999 předsedou krajské rady zdravotně postižených – sdružení organizací zdravotně postižených. Aktivně se zapojil do projektu „Bezbariérová Olomouc“. Dále se věnoval překladům a článkům do různých periodik zabývajících se problematikou zdravotně postižených. Zabýval se soudními překlady z německého a italského jazyka. Spolupracoval s MPSV ČR na publikaci „Průvodce standardy kvality sociálních služeb“. Přestože byl od mládí na invalidním vozíku, na život nerezignoval a žil plnohodnotný život. Vozík pro něho není překážkou při seberealizaci v osobním i pracovním životě. Od roku 1997 žil v Olomouci, bydlel v bezbariérovém bytě s manželkou Martinou. Aktivně se prosazoval a obhajovál práva osob se zdravotním postižením. V letech 2010 – 2014 byl olomouckým zastupitelem. Byl nápomocen při odstraňování architektonických, ale i psychických bariér mezi lidmi. Dlouhodobě aktivně spolupracoval v organizacích pro zdravotně postižené (Svaz invalidů, Asociace muskulárních dysrofiků, Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace České republiky, Národní rada osob se ZP ČR). Měl rád lidi, rád cestoval a poznával nové země. Dne 21.3.2019 se vypravil se čtyřmi kamarády na pěšší pouť dlouhou 3 500 km do Santiaga de Compostela ve Španělsku. Cesta měla trvat 200 dnů. Koncem července zkolaboval a ve francouzské nemocnici zemřel na dehydrataci a nějakou infekci.

Zdroj:

Články na internetu.

Poznámka:

Mgr. Milan Langer

Fotky:
Mojmír Bém *30. 7. 1956
Místo narození: Přerov
Místa pobytu: Olomouc, Praha, Tršice
Obory působení: archeolog, odborný publicista
Anotace:

Studia archeologie a historie na FF UK v Praze nedokončil, odešel v r. 1975. Od r. 1995 pracuje v Olomouci na pracovišti archeologické památkové péče – do roku 1998 ústav archeologické památkové péče v Olomouci, poté Archeologické centrum Vlastivědného muzea v Olomouci (1999 a 2001–02 vedoucí a nyní od r. 2003 zástupce ředitele, vedoucí oddělení konzervace a dokumentace. Zabývá se dobou bronzovou, zejména střední. Byl spoluautorem výstavy „Lopatou i počítačem“ VMO Olomouc 2001. Publikuje v odborném a vlastivědném tisku – Střední Morava,8, 1999.S.54–77 (o archeologických nálezech v Tršicích).

Zdroj:

Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 65.;

Stanislava Přádná *5. 7. 1952
Místo narození: Prostějov
Místa pobytu: Olomouc, Praha
Obory působení: odborná publicistka, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Doc. PhDr. Stanislava Přádná přednáší od roku 1994 na katedře filmových studií FF UK v Praze, kde také vystudovala filmovou a divadelní vědu. Působila nejprve jako redaktorka v Čs. filmovém ústavu, od roku 1991 vyučovala jako odborná asistentka na katedře divadelních, filmových a mediálních studií FF UP v Olomouci. Jejím oborem je historie poválečné české kinematografie se zaměřením na šedesátá léta a novou vlnu. Rovněž vede semináře filmové kritiky a interpretace filmového díla. Specializuje se na problematiku herectví ve filmu, jíž věnovala celou řadu analytických studií vydaných v odborném tisku (Film a doba, Iluminace, Kinoikon) nebo ve filmologických sbornících. Podílela se jako editorka a spoluautorka na knize Démanty všednosti (2002) a vydala knižně své studie o filmovém herectví s názvem Čtyřikrát dva (2007). Publikovala také v Literárních novinách, Respektu nebo v kulturním týdeníku A2.

Odb.as.katedry věd o umění FFUP Olomouc od r. 1990.Abs.FFUK Praha, teorie dějiny filmu a divadla 1975.1981–90 redaktorka, Čes.film.ústav Praha.Publikovala v čas.Film a doba, Scéna, Záběr, Kino/recenze, studie/;

Zdroj:

Kdo je kdo.II, 1991–92.Praha 1991, S.784.;. http://www.databazeknih.cz/…-pradna-8310

Leo Klein *18. 4. 1952
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Belgie, Hradec Králové, Hranice, Itálie, Německo, Olomouc, Prostějov, USA
Obory působení: brigádní generál, chirurg, lékař, odborný publicista, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Studoval SVVŠ v Prostějově. Po maturitě odešel studovat Vojenskou lékařskou akademii do Hradce Králové. Po ukončení studia pracoval krátce v Olomouci, pak 3 roky jako posádkový lékař v Hranicích a v letech 1980–1984 působil jako chirurg ve Vojenské nemocnici v Olomouci. V roce 1984 se stal asistentem Katedry válečné chirurgie VLA v Hradci Králové, v r. 1989 složil atestaci z plastické chirurgie, 1994 CSc, a 1998 habilitoval jako doc. chirurgie. Od r. 1995 vedoucím lékařem odd. plastické chirurgie a zástupcem ved. katedry VLA . Studijně pobýval v zahraničí : Belgie, Německo, USA, Itálie. 1999–2002 brigádní generál. Pracoval jako zdravotnický poradce vrchního velitele vojsk NATO v Evropě. V březnu 2004 odešel do zálohy a v r. 2008 se vrátil na Fakultu voojenského zdravotnictví Univerzity obrany, kde vedoucí katedry válečné chirurgie. Autor a spoluautor 62 prací doma i v zahraničí, 208 odborných přednášek doma i v zahraničí.

Zdroj:

Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století. Praha 1998. S. 269. Časopis FN a LFUK Hradec Králové – SCAN 2008/2.;

Libuše Kotršová *29. 11. 1951
Místo narození: Hranice
Místa pobytu: Brno, Německo, Nový Jičín, Olomouc, Praha, Přerov, Velký Újezd
Obory působení: gynekolog, onkologie, podnikatelka, vysokoškolská učitelka
Anotace:

V roce 1976 promovala na LF MU Brno, odbornost gynekologie a porodnictví. V roce 1988 absolvovala kurz IPVZ se zaměřením na peekancezóny u prof. Kaňky na LFUK v Praze. V roce 1991 absolvovala stáž zaměřenou na preventivní onkologii na Institut fur Zytodiagnostik v Německu. V letech 1991–1994 absolvovala Kurz gynekologické cytodiagnostiky s udělením licence Společnosti pro cytologii IPVZ Praha, v letech 1993 a 1995 absolvovala Kurzy ultrasonografie v oboru se získáním osvědčení i jako vyučující a v r. 2004 jí byla udělena Funkční licence F017 kolposkopická expertiza ( akreditace ČLK). Po promoci působila v letech 1976–1985 jako sekundární lékařka gynekologie a prorodnictví v nemocnici Nový Jičín. Od r. 1985 dosud působí jako lékařka gynekologicko-porodnická klinika FNOL, od r. 1993 pracuje na onkologii. V letech 1993–2009 vedoucí lékařka cytologické laboratoře PGK FN OL od 1993 dosud jako vedoucí lékařského centra onkologické prevence. Od r. 2005 – dosud má školní úvazek 0,05 na Ústavu patologie LF UP , výuka onkologie a cytologie. Od r. 2009 až 2018 spolupracuje s akreditovanou Diagnosticko-morfologickou laboratoří DIMOLAB s.r.o. v Přerově. Je členkou Společnosti klinické cytologie a ČLS při JEP a řady dalších lékařských společností. Od 25.3.1999 – 30.6.2004 působila v dozorčí radě o.p.s. Péče o ženu se sídlem Jiráskova 11, Olomouc-Hodolany.

Zdroj:

Webové stránky LF UP Olomouc https://otavinka.blogspot.com/…otrsova.html

Poznámka:

MUDr. Libuše Kotršová

Fotky:
Ludmila Machytková *1. 1. 1951
Místo narození: Brno
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: operní pěvkyně
Anotace:

Studovala zpěv na JAMU v Brně u doc.Válka a herectví u manželů Slavíkových. V roce 1971 jí nabídl angažmá v olomouckém divadle Svetozár Vítek. V Olomouci působila od r. 1972 a poslední rok JAMU dokončila formou dálkového studia. To už ale byla sólistkou olomoucké operety. Za téměř třicetileté působení v tomto divadle se setkala s vynikajícími dirigenty, režiséry i choreografy. Nastudovala více než 120 rolí operetního a později i operního žánru. Spolupracuje s operetními soubory divadel v Brně, Plzni a Ostravě. Měla také příležitost nastudovat krásné operní role v opavském divadle. Za své umělecké výkony obdržela tvůrčí prémie Českého literárního fondu v roce 1977 za roli Rózy v muzikálu H. Macourka „Děti z hliněné vesnice“ a v roce 1989 za roli Janky v operetě Niko Dostála „Uherská svatba“ s přihlédnutím k roli paní Hussonové v muzikálu „Hledá se panic“ Jaromíra Vomáčky a Nadi Jedličkové. V roce 1997 získala Cenu Thálie za ztvárnění postavy Anny Elisy v operetě Franze Lehára „Paganini“. Od roku 2002 je šéfem opery a operety Moravského divadla Olomouc.

Zdroj:

Kolář, Bohumír: Nové šéfce opery Moravského divadla se soukromí smrsklo na pár hodin. In: Olomoucké listy. 26.9.2002. S.14.; Čermáková, Marie: Ludmila Machytková. Vzpomínky na osobnosti opery a operety v Olomouci. Rozhovor.In: Kdy-kde-co v Olomouci 1998, č.5.S.45.;

Alena Nelešovská *16. 9. 1950 - +25. 3. 2017
Místo narození: Olomouc
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Praha, Prešov (SR)
Obory působení: odborná publicistka, pedagog, univerzitní profesor
Anotace:

Narodila se v Olomouci jako Veselá a s olomouckým regionem je spjat celý její život. V roce 1969 maturovala na SGO a roku 1973 absolvovala na Univerzitě Palackého v Olomouci učitelský obor. Své působení v pedagogické praxi započala na málotřídní škole, působila také na základní škole s rozšířenou jazykovou výchovou a poté se vrátila na mateřskou univerzitu. Její vědecký růst se realizoval nejen na olomoucké univerzitě, ale i na univerzitách v Praze, Brně a Prešově. Podílela se na výchově talentovaných studentů a doktorandů, působila ve vědeckých radách a vědeckých organizacích národních i mezinárodních, získala řadu grantů na výzkumné projekty, včetně evropských. Je autorkou monografií, mnoha odborných i popularizačních článků a studií, studijních textů a vědeckých prací, které publikovala nejen v češtině, ale i v angličtině, němčině, polštině a slovinštině. Dlouhodobě a velmi iniciativně se věnovala primárnímu vzdělávání učitelů. Výrazně se angažovala v oblasti mezinárodní spolupráce a mobility studentů. Své pedagogické názory prezentovala na desítkách vědeckých konferencí v České republice i v řadě zemí Evropy. Je autorkou více jak 160 prací. Titulový vývoj. 1973 – Mgr; 1980 PhDr.; 1989 CSc.;1993 Doc.; 2005 Prof.; V roce 2006 obdržela Pamětní medaili děkana Pedagogické fakulty. Do důchodu odcházela z postu vedoucí Katedry primární pedagogiky PedUP. Z díla: Didaktika I. UP 1999, spoluautorka; Didaktika II. UP 2001, dotisk; Didaktika III. UP 2003; Didaktika IV. UP 1999; Jak se děti učí hrou. Grada Praha 2004; Pedagogická komunikace v teorii a praxi. Grada 2005; Pedagogická praxe – praktická příučka pro začínající studenty prezenčního studia oboru učitelského pro 1.stup.ZŠ UP 2000; Tradice a perspektivy výchovy a vzdělávání, česko-slovenské pedagogické studie. Nakladatelství Olomouc 2005; Německo-český a česko-německý pedagogicko psychologický slovník. Olomouc 2011 /spoluautor).

Zdroj:

Osobní sdělení – hš Nakladatelství Grada – web. parte

Poznámka:

Prof. PhDr. Alena Nelešovská, CSc.

Fotky:
Leon Marian Vodička *8. 4. 1950
Místo narození: Brno
Místa pobytu: Olomouc, Praha
Obory působení: operní pěvec
Anotace:

V roce 1972 absolvoval JAMU v Brně. První angažmá v olomouckém divadle, poté opět v Brně, 1982–1989 člen opery ND Praha. Od r. 1991 bez stálého angažmá. V roce 1979 obdržel Cenu O. Stibora a v r. 1981 Cenu Českého literárního fondu.

Zdroj:

Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století. Praha 1998.S.664.

Jiří Fiala *26. 6. 1949
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Luhačovice, Náměšť na Hané, Olomouc, Praha, Prostějov, Příkazy, Teplice nad Bečvou
Obory působení: fotograf, ochránce přírody, rehabilitační pracovník, sběratel pověstí, spisovatel, šachista
Anotace:

Své dětství prožil v Náměšti na Hané,kde absolvoval místní ZDŠ. Potom vystudoval SVVŠ v Olomouci- Hejčíně a také nádstavbové studium obor rehabilitační pracovník na střední zdravotnické škole v Olomouci. Je milovníkem přírody,rád navštěvuje přírodní rezervaci Terezskè údolí! Do přírody v okolí Náměště na Hané chodil sbírat houby již ve svém ranném dětství se svoji sestrou Irenou,provdanou Zedníčkovou architektkou – malířkou v New Yorku.Tuto přírodu také navštěvoval se svými kamarády! Potom často navštěvoval Terezské údolí a okolí se svoji fenkou boxerkou jménem Lotty.Fotografovat přírodu a krajinu Terezského údolí a okolí začal v 80 . letech minulého století. Jeho fotografická tvorba je dokumentárně – ilustrační! Z této tvorby pak vznikla publikace o Přírodním parku Terezské údolí. Rovněž pak uspořádal výstavu fotografií Terezského údolí v Prostějovském muzeu v r.2007. V sou­časné době vybudoval Fotogalerii Terezské údolí 1.2.a3.díl.Tuto fotogalerii i nadále rozšiřuje. Fotogalerii možno shlédnout na stránkách Náměště na Hané. Jiřího Fialu,ale také zajímá historie Náměště na Hané a Terezského údolí.Poznatky z historie této oblasti mu byly pomůckou pro napsání knížky pod názvem:,,Pověsti a pohádky Terezského údolí,,(2013) a knížky ,,Pověsti a pohádky z náměšťských lesů.(2014). Jeho koníčkem je také hra šachů! Získal titul Kandidáta mistra sportu a nejvyššího Ela dosáhl 2215. V Náměšti na Hané uspořádal 23.ročníků šachového bleskového turnaje- memoriálu Ladislava Zbořila. Pořádání těchto turnajů přerušil až Covid! Po ústupu Covidu z ČR hodlá dál pokračovat v pořádání těchto turnajů. Je také členem ochránců přírody IRIS odd. Bělozářka v Prostějově. V Náměšti na Hanè žil do svých 40.let,pak se přestěhoval do Prostějova ,kde bydlí doposud.

Zdroj:

Životopisné údaje Jiřího Fialy. Meil ze dne 12.2. 2022 12:07

Fotky:
Jiří Trefný *2. 2. 1946
Místo narození: Ostrava
Místa pobytu: Brno, Havířov, Olomouc, Žilina
Obory působení: bylinkář, dopravní ing, odborný publicista, poradce ve fytoterapii
Anotace:

Narozen ve Slezské Ostravě – Salmě (n. Ostrava). Střední školu absolvoval v letech 1960–1963 v Havířově. Pak studoval VŠ železniční v Žilině – Fakultu provozu a ekonomiky dopravy. Jeho tatínek, Ludvík Trefný byl známým ostravsko-radvanickým bylinkářem a od malička ho brával sebou na sběr léčivých bylin. Léta se věnuje Reflexologii chodidel. Je žákem a později dlouholetým asistentem Ing. Jiřího Janči, CSc. Vedl samostatné kurzy reflexologie v ČR a SR. Je rovněž absolventem Institutu Reflexozonnen therapie u nejznámější a nejlepší evropské reflexní terapeutky paní Hanne Marquardt. Absolvoval jednoroční kurz Základy medicinských znalostí, který pořádala Lékařská fakulta MU v Brně. V Biocentru Asia, vedeného MUDr. Josefem Salačem absolvoval kurz Provozování masérské činnosti – sportovní a rekondiční masáže v soukromém sektoru a Nástavbový kurz čínské tlakové masáže v oblasti ucha, v soukromé škole Stanislava Flandery v Praze týdenní kurz „Manuální lymfodrenáž“ u paní Very Suchanek ze SRN kurz " Léčivé barevné fólie – systém VERANA". Spolupracoval také s panem J.A. Zentrichem a absolvoval kurz Ing. J.Janči, CSc. " Praktická akupresura a reflexní terapie". V letech 1992–1993 absolvoval školu Společnosti duchovní linie člověka pověřené MŠMT ČR k rekvalifikaci na výkon rekvalifikovaného povolání: Poradce pro otázky regenerace sil přírodními prostředky. Od roku 1984 žije v Olomouci. Publikuje v odborném tisku např. VITAL, Zdraví pro život, Šťastná cesta a mj. i měsíčník Meduňka a v magazínu Moravský Senior – kde v roce 2016–2017 vychází seriál O léčivé moci stromů a jejím využití. Spolupracuje také s Českým rozhlasem. Přednáší často také na Slovensku.

Zdroj:

Curriculum vitae. – zadní strana knihy: Trefný, Jiří: Stromy v léčitelství. Poznání, Olomouc 2018 (Kniha ilustrována fotografiemi a kresbami Víta Stankovského)

Poznámka:

Ing. Jiří Trefný

Fotky:
Jaroslav Rod *3. 8. 1943
Místo narození: Dačice
Místa pobytu: Bratislava (SR), České Budějovice, Olomouc, Praha, Velký Týnec
Obory působení: odborný spisovatel, pedagog vysokoškolský, recenzent, rostlinolékař
Anotace:

Zemědělský inženýr- rostlinolékař, vysokoškolský lektor, kandidát věd a odborný spisovatel. Po maturitě na jedenáctiletce odešel studovat Vysokou školu zemědělskou do Českých Budějovic. Zabýval se oborem – ochrana rostlin. Po promoci roku1965 pracoval dva roky jako rostlinolékař Státní traktorové stanice v Jindřichově Hradci. V letech 1968 až 1974 působil ve Šlechtitelské stanici Větrov u Českých Budějovic jako šlechtitel – fytopatolog. Poté přesídlil na Moravu, kde pracoval ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu zelinářském v Olomouci až do roku 1993. Další tři roky byl vedoucím detašovaného pracoviště ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Od roku 1997 působil osm let v oboru diagnostiky ve Státní rostlinolékařské správě. Mezitím postgraduálně studoval v Bratislavě a v Praze.. Byl vyhledávaným recenzentem vysokoškolských učebnic a skript, vytvářel studijní texty i datové soubory pro výuku v oblasti Poruchy, choroby a škůdci zeleniny. Spolupracoval nejen s vysokými školami v ČR, ale přednášel také v zahraničí. Vědecké práce publikoval v českém i zahraničním odborném tisku. Stal se aktivním členem redakčních rad časopisů: Horticultural Science – Zahradnictví, Rostlinolékař a Zahrádkář. V roce 1989 se stal členem republikové rady a od roku 2004 předsedou Územní rady Českého zahrádkářského svazu. Za celoživotní aktivní činnost a za přínos k rozvoji vědy a výzkumu získal řadu ocenění. V roce 2005 byl jmenován čestným členem ČAZV. Do povědomí široké veřejnosti vstoupil jako autor knih: Choroby zeleniny a brambor (1997) a Atlas chorob a škůdců ovoce, zeleniny a okrasných rostlin (2003, 2006). Spolupracoval s Českým rozhlasem a televizí. Presentoval třicet relací na ČT1 a TV Prima v pořadu Receptář. Účastní se též mezinárodních výstav Flora v Olomouci. Na stránkách Týneckých listů se pravidelně objevuje jeho poradní okénko. Bydlí ve Vsisku.

Zdroj:

Osobní sdělení. hš

Poznámka:

Ing. Jaroslav Rod, CSc.

Fotky:
Antonín Sosna *18. 7. 1943
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Praha
Obory působení: lékař, ortoped, pedagog vysokoškolský
Anotace:

Rodák. Absolvoval LFKU Praha 1966, vyzn. 2 x tzv. Zahradníčkovou cenou. Od r. 1990 přednosta ortopedické kliniky 1. LFUK Praha. Působí v nemocnici Motol.

'

Zdroj:

Kdo je kdo.II.1991/92­.Praha 1991, S.888.;. http://okloubech.cz/…n-sosna-drsc

Poznámka:

Prof. MUDr. Antonín Sosna, DrSc.

Miloš Vymazal *2. 2. 1943
Místo narození: Prostějov
Místa pobytu: Olomouc, Zlín
Obory působení: lékař, oftalmolog, pedagog vysokoškolský
Anotace:

V letech 1966–67 lékař ve Zlíně, od r. 1968 v Olomouci na oční klinice, od r. 1990 přednosta oční kliniky FN Olomouc, ved. katedry LF UP Olomouc, r. 1983 CSc. , 1986 hab. jako doc.

Zdroj:

Černý, Milan: Kdo je kdo 1991.Praha IRIS 1991, S.185.;.

Poznámka:

Doc. MUDr. Miloš Vymazal, CSc.

Narozen ve Vrahovicích (n.m.č. Prostějova)

Vladimír Goš *8. 9. 1942
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Loštice, Mohelnice, Moravičany, Olomouc, Opava, Palonín, Rýmařov, Šumperk
Obory působení: archeolog, historik, odborný spisovatel
Anotace:

V roce 1959 absolvoval Slovanské gymnázium v Olomouci, poté studoval univerzitu v Brně. Od 15.7.1964 působil v mohelnickém muzeu, archeologickém oddělení, kde do r. 2000. PhDr. Vladimír Goš, CSc. působil též v OVM Šumperk. Provedl řadu terénních výzkumů a to v Mohelnici, Lošticích. Vytvořil trvalé muzejní expozice v Mohelnici a v Šumperku. Od r. 2000 působí v Ústavu historie a muzeologie Slezské univerzity v Opavě, kde předsedou regionální archeologické komise pro střední Moravu. Jeho specializací je raný a vrcholný středověk. Jeho publikační činnost charakterizuje i naleziště v Moravičanech, Paloníně a v Rýmařově.

Zdroj:

Kulturní kalendář Mohelnice, 1964. č.8, S.6. V sýpkách ducha, Olomouc 1992.S. 194.;. Sklenář, Karel: Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha, Libri 2005. S. 191–192.;

František Gračka *11. 3. 1942
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: obchodník
Anotace:

Spolumajitel fy Olomuciana, U hradeb 4, Olomouc do roku 1996. Poté byla firma vystěhována a dosud hledá vhodné prostory. Malíř/autodidakt. Maluje národopisné motivy. Spolupracuje s firmou Ing. Ostrčila.

Zdroj:

osobně znám..

František Hýbl *10. 6. 1941
Místo narození: Citov
Místa pobytu: Bratislava (SR), Brodek u Přerova, Litovel, Olomouc, Přerov
Obory působení: historik, knihovník, komeniolog, odborný publicista, ředitel muzea
Anotace:

Absolvent gymnázia v Přerově.Poté absolvoval pedagogický institut v Olomouci obor čeština a dějepis a pak působil jako učitel na ZŠ Mozartova a v letech 1964–1969 v Litovli. V roce 1969 začal pracoval v přerovském muzeu jako knihovník a dokumentátor. Při zaměstnání absolvoval FFUP, obor pedagogika. Po vyloučení z KSČ v r. 1970 dělal nejpodřadnější práce za nejmenší plat. V muzeu dával do pořádku archiv a ve sklepě odkud si nosil uhlí do pracovny, objevil a zachránil spoustu cenných archiválií (např. Masarykovu korespondenci, rukopis Aloise Jiráska ad. Počátkem 80. let si udělal doktorát v Bratislavě. Když se to provalilo, nesměl publikovat, přednášet, ani prvádět po muzeu. V roce 1992 se stal zástupcem ředitele muzea v Přerově, od srpna 1992– 2008 ředitelem Muzea J.A.Komenského v Přerově .Člen redakčních rad komenologických publikací a v redakčním kolektivu Encyklopedia Comeniana. K nejvýznamnějším zásluhám Dr. Hýbla patří vedle dlouhodobému bádání o tragedii a masovém vyvraždění 267 karpatských Němců na Švédských šancích , ke kterému došlo z 18. na 19.6. 1945 (1960–2016), shromáždění unikátní sbírky Komenského map Moravy, dějiny školství a rekonstrukce přerovského zámku. Pozůstalí a Spolek karpatských Němců ve Stuttgartu udělil 5.11.2016 nejvyšší vyznamenání Dr. Hýblovu a to Stříbrnou jehlu. V září 2017 byl na německém velvyslanectví předán Kříž za zásluhy se stuhou Záslužný řád Spolkové republiky Německo, který je propůjčován za významné činy. Dr. Hýbl spolupracuje s projektem Paměť národa. Je autorem řady knih:

Zdroj:

Kolář, B.: Když je muzejník komeniologem.Ha­nácké noviny, 8.6.1996, s.11.;

Poznámka:

PhDr. František Hýbl

Fotky:
Eva Nováková *18. 1. 1938
Místo narození: Martin (SR)
Místa pobytu: Kroměříž, Olomouc
Obory působení: lékařka, odborná publicistka
Anotace:

Absolvovala LFUP Olomouc 1960, 11 let lékařka na gynekologicko-porod. odd. a lékařka ARO nemocnice Kroměříž, od r. 1987 lékařka ústavu sociál. služeb. Členka Klubu křesťanských žen, poslankyně SL FS ( HSD- SMS). Publikuje v časopisech zdravotnické a sociální tém.

Zdroj:

Kdo je kdo.II.1991–92.Praha 1991, S.669.;.

Zdeněk Rumler *1. 12. 1936
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Hranice, Přerov, Trutnov, Úsov
Obory působení: ornitolog, publicista odborný, varhaník, zoolog
Anotace:

S rodiči bydlel na Bělidlech, kde měl jeho tatínek obchod se smíšeným zbožím a učil jej milovat přírodu, protože měl rád brouky. Lásku k hudbě podědil po mamince, která byla dobrou zpěvačkou. V jedenácti letech začal studovat na gymnáziu, kde byl velmi ovlivněn Polívkovým Živočichopisem a naukou o člověku. Velký vliv na jeho rozhodnutí věnovat se přírodovědnému oboru měl i jeho profesor Josef Hrdlička ( 1883–1956). Jenže rok 1948 všechny naděje ukončil. Tatínkův obchod byl znárodněn a mladý student nesměl studovat na gymnáziu. Vyučil se lesníkem a pak pokračoval jako dělník. Později mohl studovat lesnickou školu v Trutnově, kde poznal vynikajícího zoologa Ing. Vladimíra Hendrycha (1902–1966), prvního ředitele SVLŠ. Vzhledem k tomu, že onemocněl vrátil se na Moravu a pokračoval ve studiu na Střední lesnické škole v Hranicích, kam nastoupil do 3. ročníku. Po maturitě šel pracovat na polesí a pak rok působil jako geodet. Když se uvolnilo místo na zámku v Úsově, kde je největší sbírka lovecko-lesnická, prováděl zde soupisy sbírek a navrhl nové uspořádání myslivecko lesnické expozice, která bývala označována za kolébku lesnického školství na Moravě. Tehdy patřil úsovský zámek pod Vlastivědné muzeum v Olomouci. Když práci ukončil vrátil se do Olomouce a pracoval v muzeu jako zoolog přes třicet let. Navázal tak i na znalosti z ornitologického kroužku při Přírodovědecké fakultě UP, který vedl PaedDr. Bořivoj Novák, DrSc. (1920–2002). Při zaměstnání studoval vysokou školu v Brně na Masarykově univerzitě, kde získal titul RNDr. Kromě ochrany ptactva se zabýval též sovami a ochranou netopýrů. Je členem České společnosti pro ochranu netopýrů ( ČESON), která vznikla v roce 1991 s cílem zlepšit spolupráci mezi odborníky a amatéry.Také byl členem Ornisu – ornitologické stanice Muzea Komenského i členem výboru Moravského ornitologického spolku a redakční rady Zpráv MOS, kde je čestným členem. Publikoval řadu odborných i populárně naučných prací. Náš jubilant byl však znám též jako znamenitý varhaník. Hře na klavír a varhany se učil u hudebního skladatele, dómského varhaníka a korepetitora olomouckého divadla Stanislava Vrbíka (1907–1987), který též tvořil skladby pro varhany. Nadšený klavírista i varhaník Zdeněk Rumler hrál tajně přes dvacet let v kostele na varhany v hlavním sboru husitské církve a hlavně v hodolanském kostele. Učaroval mu zvuk elektronických varhan. Nástroj si dovezl ze západního Německa v roce 1987, kdy mohl navštívit svou sestru. Přenosný klávesový nástroj keyboard mohl pak používat ke koncertům i různým kulturním akcím na Moravě. Kromě hry také skládal a spojoval hudební tóny se zpěvem ptáků. Zajímavé propojení hudby a ornitologie využíval zejména na zoologických dnech.

Zdroj:

Moudivláček 2011, č. 2. (Rozhovor s jubilantem k 75. narozeninám. http://otavinka.blog.cz/…nce-netopyru Osobní sdělení Haně Ševčíkové v září 2016.

Poznámka:

RNDr. Zdeněk Rumler

Fotky:
Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11