Přihlásit

Základní

Abecední

Komplexní

Poznámka k možnostem vyhledávání: Možnost vyhledávání může být číslem, datem, výčtem nebo textem. V závislosti na tom se přizpůsobují i možnosti, které můžete u daného pole zvolit. Kupříkladu pro text nemají možnosti „větší“ či „menší“ smysl, ty jsou tedy pro text zakázány. Logický vztah mezi jednotlivými požadavky, které zadáte do vstupních polí, se také uzpůsobuje typu dané možnosti. Budete-li mít vztah „nebo“ mezi možnostmi typu datum, automaticky se předpokládá, že u data je požadována rovnost a u textu „obsažení“ daného textu (u textů lze zvolit i možnost přesné shody, u té se uvažuje mezi jednotlivými poli vztah „nebo“). Také pamatujte, že přesná shodaje je, samozřejmě z důvodů zvýšení přesnosti a rychlosti, vyžadována i u výčtových položek, se správným zápisem vám pomůže „našeptávač“.

Výročí

.
Počet nalezených záznamů: 275
Jan Izák *14. 4. 1992
Místo narození: Moravská Třebová
Místa pobytu: Lázně Bohdaneč, Litovel, Olomouc, Pardubice, Peking (Čína), Praha, Sankt Gallen (Švýcarsko), Valašské Meziříčí
Obory působení: bankovnictví, ekonom, finance, herec divadelní, skautský činovník
Anotace:

Od roku 1993 žil v Lázních Bohdaneč. Gymnázium studoval v Pardubicích, kde maturoval v r. 2011. Poté studoval v Praze Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd KU. Promoval na Bc r. 2014. Ve studiu pokračoval ve Švýcarsku na Universitě v St. Gallen obor Bankovnictví a finance 3 semestry a v r. 2015 byl na výměnném pobytu v Číně. Působí v Investičním fondu se sídlem v Praze od r. 2017. IF byl poslán 2017–2019 do podniku PAPCEL Litovel, kde byl finančním ředitelem a na stejné pozici působí od r. 2019 ve Valašském Meziříří ve firmě BLOCK. Firma se zabývá výstavbou nemocničních a farmaceutických zařízení. Bydlí v Olomouci, odkud do jednotlivých působišť dojíždí. V trvalém bydlišti pracuje jako člen revizní komise Junáka ve středisku Lázně Bohdaneč. Ve volných chvílích se věnuje improvizačnímu divadlu OLIVA, rolovým hrám a hře na kytaru. V době koronaviru ( od března 2020) se přihlásil do aktivit Skautské pomoci v Olomouci. Zajišťuje nákupy seniorům z Domu pečovatelské služby, nebo také venčení psů.

Zdroj:

Osobní setkání dne 28.4.2020 Olomouc, Příčná 999/2 hš

Poznámka:

Užívá umělecké jméno Honza Izák

Fotky:
Tomáš Přidal *10. 5. 1990
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Drahanovice, Ludéřov, Náměšť na Hané, Olomouc, Senice na Hané, Slatinice, Těšetice
Obory působení: archeolog amatér, básník, detektor kovů
Anotace:

2010–2012 Střední škola zemědělská, Olomouc, U Hradiska 4, nástavbové studium ukončeno maturitní zkouškou 2006–2009 Střední škola obchodu a gastronomie PRAKTIK s. r. o. ukončeno závěrečnou zkouškou, prodavač průmyslového zboží

Archeologií se amatérsky zabývá od svých devíti let. Prováděl či provádí povrchové sběry nebo detektorovou prospekci (ve spolupráci s ACO v rámci grantového projektu Preventivní archeologie) v katastru svého bydliště – tj. Náměště na Hané, ale i v katastru blízkých obcí Drahanovice, Loučany, Senice na Hané, Senička, Slatinice. Hlavní oblastí zájmu je mladší a pozdní doba bronzová a halštat – tzv. období popelnicových polí. Výsledky archeologického bádání publikuje v odborném tisku. Profesí je prodavač, ale t.č. pracuje v průmyslovém a technickém oboru. Žije v Náměšti na Hané. Loni debutoval básnickou sbírkou Studování mělkého kroku Dauphin Praha 2020. Na webu Olomoucký deník v rubrice „čtenář reportér“ vychází jeho básně ve středu a v neděli.Dne 11.9.2021 dostal uznání Mobelovy ceny 2021 za debutující sbírku.

Zdroj:

Olomoucky.denik­.cz/ctenar-reporter (poezie) Publikoval poezii v měsíčníku Pevnost, kulturní revue Host, v Olomouckém deníku, kulturním čtrnáctideníku Advojka, ve Tvaru, v antologii Nejlepší české básně 2013 a v Almanaších české poezie: Ptáci z podzemí (2013) Pastýři noci (2014) Rybáři odlivu (2015) Řezbáři stínů (2016) Řeka úsvitu (2017) Noc plná žen (2018) Delty domovů (2019) Cesta k hoře úsvitu (2020) Ohlédni se nezkameníš (2021)

Publikační činnost: FALTÝNEK, K. – PŘIDAL, T. – ŠLÉZAR, P. 2012: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „Za hřbitovem“, „Slatiny“, Raný a vrcholný středověk, Přehled výzkumů 54–2, 242.

FALTÝNEK, K. – PŘIDAL, T. 2018: Neprofesionální archeolog Josef Svozil z Příkaz na Olomoucku. 130. výročí narození a 50. výročí úmrtí významné osobnosti regionu. AMS XVIII, 149–153.

FALTÝNEK, K. – PŘIDAL, T. 2019: Nová archeologická zjištění na základě povrchových sběrů v katastru městyse Náměště na Hané (okr. Olomouc). AMS XIX, 14–18.

FOJTÍK, P. – PŘIDAL, T. 2016: Slatinice (k. ú. Slatinice na Hané, okr. Olomouc). „Na Stráži“, Eneolit (KNP), Přehled výzkumů 57–1, 198.

FOJTÍK, P. – PŘIDAL, T. 2016: Těšetice (k. ú. Těšetice u Olomouce, okr. Olomouc). „Za Silnicí“, Eneolit (KKA), Přehled výzkumů 57–1, 198–199.

HLUBEK, L. – PŘIDAL, T. 2014: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „V Psínku“, Neolit (LnK), Přehled výzkumů 55–1, 167–168.

HLUBEK, L. – PŘIDAL, T. 2014: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „Valník“, Doba bronzová, Přehled výzkumů 55–1, 205–206.

HLUBEK L. – PŘIDAL, T. 2015: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „V Psínku“, Neolit (LnK), Přehled výzkumů 56–1, 153.

HLUBEK, L. – PŘIDAL, T. 2016: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). „V Psínku“, Doba bronzová (KLPP), Přehled výzkumů 57–1, 220.

HLUBEK, L. – HRADIL, F. – PŘIDAL, T. 2018: Náměšť na Hané (okr. Olomouc) „V Psínku“, Středověk, Přehled výzkumů 59–2, 258–259.

PŘIDAL, T. 2009: Příspěvek k prehistorickému a protohistorickému osídlení katastru Náměště na Hané u Olomouce. AMS IX, 192–196.

PŘIDAL, T. – ŠLÉZAR, P. 2012: Drahanovice (okr. Olomouc). „U Lusthózu“, Novověk, Přehled výzkumů 54–2, 188.

PŘIDAL, T. 2013: K nálezům keramiky mladšího stupně kultury s moravskou malovanou keramikou na katastru Náměště na Hané (okr. Olomouc). AMS XIII, 19–23.

PŘIDAL, T. 2014: Dva nové ojedinělé bronzové předměty z detektorového průzkumu na katastru městyse Náměšť na Hané (okr. Olomouc). AMS XIV, 44–51.

PŘIDAL, T. 2016: Ludéřov (okr. Olomouc). „U smrku“, Neolit (MMK), Přehled výzkumů 57–1, 165.

PŘIDAL, T. 2018: Solitérní metalický nález lužické kultury mladobronzového věku z katastrálního území městyse Náměště na Hané, okr. Olomouc. AMS XVIII, 66–68.

SCHENK, Z. – PŘIDAL, T. 2011: Náměšť na Hané (okr. Olomouc). Nádražní ulice č. p. 334, Neolit (LnK), Přehled výzkumů 52–1, 167–168.

Fotky:
Jiří Měsíc *30. 12. 1985
Místo narození: Přerov
Místa pobytu: Madrid (Španělsko), Olomouc, Ostrava, Valašské Meziříčí
Obory působení: básník, esejista, překladatel, vysokoškolský učitel
Anotace:

Studoval a maturoval v roce 2006 na Střední průmyslové škole stavební, obor Dřevařská a nábytkářská výroba ve Valašském Meziříčí. V roce 2008 odešel do Ostravy na Filozofickou fakultu studovat obor Anglický jazyk a literatura, kde do roku 2011 absolvoval bakalářské studium a poté , mezi lety 2011–2013, magisterské studium. Od roku 2013 je doktorandem na Katedře anglistiky a amerikanistiky FFUP v Olomouci. Přednášel rovněž na několika zahraničních univerzitách ve Finsku, Anglii a Francii. Psát básně začal ve 14 letech. V roce 2014 debutoval básnickou sbírkou Píseň zamilovaného Misogyna, která byla křtěna v Ostravě univerzitním profesorem Josefem Jařabem. Překládá z angličtiny a francouzštiny. V Olomouci se prezentoval při vernisáži výstavy studentů Fakulty umění Ostravské univerzity v Knihovně města Olomouce, pobočce Brněnská dne 3.3.2015.
Získal doktorát z Anglické a americké literatury na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 2016. Jeho hlavním zájmem jsou mystické směry abrahámovských náboženství (křesťanská mystika, kabala, súfismus) a jejich projevy v literatuře a populární písni. Svůj výzkum prezentoval na několika evropských univerzitách, konkrétně ve Finsku, Francii, Španělsku, Portugalsku, České republice a Anglii. Své teze dále rozvinul při výzkumu ve Francii a ve Španělsku, kde žije od roku 2016. Mezi jeho nejnovější vědecké publikace patří monografie Leonard Cohen, the Modern Troubadour vydaná Univerzitou Palackého v prosinci 2020, edice poezie Johna Passe, Větrná zvonkohra (Protimluv, 2020), a edice vybraných děl Gertrudy Steinové, Mluvit a naslouchat (Éditions Fra, 2019), jakož i několik kapitol v odborných knihách a vědeckých časopisech zabývajících se náboženskými zdroji v populární hudbě. V současnosti se zaměřuje na zneužívání populární hudby pro komerční účely, politický marketing a také na přítomnost náboženské symboliky v reklamních kampaních. Jako pedagog působil na třech veřejných vysokých školách, které formovaly jeho pohled na vzdělávání: Univerzita Palackého v Olomouci, Université Paul-Valéry v Montpellier, a Universidad de Sevilla. V současné době vyučuje moderní jazyk, antropologii, křesťanské sociální myšlení a etiku na univerzitě ESIC v Madridu. Od roku 2019 je držitelem akreditace univerzitního asistenta, a od roku 2020 doktora soukromé vysoké školy udělené španělskou veřejnou agenturou DEVA.

Zdroj:

Osobní sdělení – dne 3.3.2015 /hš Vyplněný tiskopis Galerie rodáků a nejen jich http://otavinka.blog.cz/…ic-s-mesicem Dne 15. dubna 2015 14:21 Jiří Měsíc <jirimesic@gmail.com> napsal: Dne 30. 4. 2021 napsal meil s aktualizovanými fakty do biogramu.

Poznámka:

Mgr. Jiří Měsíc Portréty posledních let 2012–2015 CV – 5 s. uloženo spolu s vyplněným záznamem.

Fotky:
Lucie Hloužková *4. 3. 1981
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: baletka
Anotace:

Absolvovala Taneční konzervatoř v Brně. Od roku 1999 členkou baletního souboru Moravského divadla Olomouc.

Zdroj:

Cena města Olomouce za rok 2003.Olomouc,2004.

Jan Dadák *12. 11. 1965
Místo narození: Prostějov
Místa pobytu: Olomouc, Šternberk
Obory působení: básník
Anotace:

Vystudoval gymnázium ve Šternberku. Po čtyřech letech v dělnických profesích studoval dva roky speciální pedagogiku na PdF UP v Olomouci, pak absolvoval specializaci filmové umění na FFUP. Od 1995 dramaturg Divadla hudby v Olomouci. V letech 1992–93 jeden z pořadatelů sborníku Bítov. Autor bibliofilské sbírky básní Světnice propadlého světla (Olomouc, vl.n.1990). Autor scénářům k programům o George Traklovi, Rostislavu Valuškovi aj. V roce 1994 vydal antologii české duchovní lyriky 20. století pod názvem Krajiny milosti.

Zdroj:

Machala, L.: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990–1995. Olomouc, Rubico 1996.S.51.

Milan Baják *3. 2. 1964
Místo narození: Zábřeh
Místa pobytu: Brno, Hradec Králové, Mohelnice, Olomouc, Plzeň, Terezín
Obory působení: básník, fotograf, kulturní pracovník, publicista, redaktor, rozhlasový pracovník, webmaster
Anotace:

Od útlého dětství až do roku 1973 žll v Mohelnici a poté v Olomouci. Studoval gymnázium v Hejčíně a po maturitě odešel studovat VUT do Brna, kde studoval v letech 1982–1987 obor automatizace řízení výroby a technologie. Po promoci odešel pracovat do n.p. Prefa Olomouc a pak odešel na vojnu, zprvu do Terezína a pak Plzně. Od října 1988 – konce roku 1992 pracoval ve VKOL. Na oddělení automatizace. K 1.1. 1993 nastoupil v Českém rozhlase , studio Hradec Králové kde působí dosud, naní (2014) jako produkční a webmaster. Rád fotografuje a zabývá se dokumenatční a uměleckou fotografií. Podílel se na knize „Prostory smrti“ (1996). K narozeninám mu vyšla básnická sbírka " Líné královehradecké ryky" čímž si splnil svůj sen. (2014)

Zdroj:

http://otavinka.blog.cz/…/milan-bajak Osobnosti moravy – osobní sdělení hš – 16.2.2014

Poznámka:

Ing. Milan Baják.

Fotky:
Anna Vitásková *16. 11. 1963
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Brno, Olomouc - Černovír, Olomouc - Holice, Opava
Obory působení: bibliografka, knihovnice, lektorka, publicistka odborná
Anotace:

Rozená Malínková. Narozena v Černovíře u Olomouce. Maturovala na Slovanském gymnáziu v Olomouci v roce 1983, pod jménem Vitásková. Po maturitě pracovala v Okresní knihovně Olomouc a při zaměstnání dálkově studovala dvouletou nástavbu knihovnictví v Brně. Pracovala v oddělení katalogizace a nákupu literatury, na pobočce knihovny, v oddělení informační služby a od 1.3.1999 ve funkci vedoucího oddělení RELIS (Regionální literatury a informační služby) Okresní knihovny v Olomouci až do roku 2007, kdy přešla do Vědecké knihovny Olomouc jako absolventka VŠ oboru knihovnictví v Opavě a následně na MU v Brně, kde v roce 2006 obhajovala diplomovou práci na téma Počítačová gramotnost u sociálně slabých skupin (pro FF MU 8.6.2006).Publikuje odborné stati do novin a časopisů, regionálního charakteru (Radniční listy; Knihovní obzor).a také výklady knihovnické legislativy, metody citování, práce s databázemi a j. na internetu pro laickou veřejnost. Je autorkou a spoluautorkou publikací Osobnosti střední Moravy ( 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008), které vydávala Knihovna města Olomouce. Od dubna 2013 členka bibliografické sekce SDRUK ČR. Přednáší na středních školách a univerzitě v Olomouci základy knihovnictví, bibliografiecké citace, práce s odbornými databázemi ap. Lektorka knihovnických seminářů pořádaných VKOL. V letech 2006–2010 byla členkou dobrovolných hasičů z SDH Olomouc-město.

Zdroj:

Osobně znám. hš http://otavinka.blog.cz/…-slavi-opera

Poznámka:

Mgr. Anna Vitásková

Fotky:
Sylva Fischerová *5. 11. 1963
Místo narození: Praha
Místa pobytu: Brno, Olomouc
Obory působení: básnířka
Anotace:

Dcera J.L.Fischera, od r. 1968 v Olomouci, abs.gymnazium, poté jazykovou školu v Brně.1983–1985 stud.filozofii a fyziku na FFUK a MFF UK, nyní studuje klasickou filologii.Studijní pobyty v zahraničí: 1988 Londýn, 1990 Itálie, New York-konference o čes.literatu­ře.1988 Cena Čs.lit.fondu za sb.Chvění závodních koní.;Verše v antologiích­.Publikuje v zahr.časopisech, u nás Tvar, Lidové noviny, Iniciály, Dotyky, Listy.Píše recenze.

Zdroj:

Zvláštní znamení.Praha ČS 1986.;Kdo je kdo.1.91/92.Praha 1991, S.203.;.

Jan Stuna *17. 1. 1963
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: archivář, básník, kulturní pracovník, publicista, redaktor
Anotace:

V roce 1981 maturoval na gymnáziu v Hejčíně. Poté rok studoval Přírodovědeckou fakultu UP, obor numerická matematika. Pak přešel (1982–1986) na FFUP, obor teorie kultury. Diplomová práce na téma tisk. V letech 1988–1991 vychovatel pro mládež v n.p. Farmakon. 1991–1996 bankovní úředník České spořitelny a 1996–1998 odborný poradce v Pojišťovně České spořitelny v Olomouci. Od 1.4.1998 pracuje v Okresním archivu Olomouc.V letech 2007–2011 externí pracovníkem ČRo Olomouc. Rozsáhlá publikační činnost. První článek v r. 1971. Publikoval: Olomoucký večerník, Olomoucký den, Prostějovský týden, Stráž lidu, Nová svoboda, Moravské noviny ad. Spoluautor básnické sbírky " Město našeho srdce" ( Danal 2001 Olomouc) – spolu s otcem Doc. Rudolfem Stunou.

Zdroj:

Galerie rodáků a nejen jich ( 7.8.2014) Bibliografie publicistické činnosti. In: Ročenka archivu 1999–2013. Seznam publikačních článků Jana Stuny (email dne 8.9.2014) http://www.seznam.cz

Poznámka:

Mgr. Jan Stuna

Fotky:
Petr Linduška *21. 7. 1961
Místo narození: Šternberk
Místa pobytu: Brno, Litovel, Olomouc, Uničov
Obory působení: básník, ilustrátor, knihkupec, knihovník, ochotník, spisovatel
Anotace:

Od útlého dětství žil v Litovli. Střední knihovnickou školu studoval v Brně. Po maturitě působil v letech 1980–1986 v Okresní knihovně v Olomouci. Jako mladý, začínající pracovník nemohl z platu knihovníka uživit rodinu a proto odešel z oboru do obchodního resortu. Vystřídal několik zaměstnání. Výtvarný talent zúročil v propagačním oddělení Jednoty, kde pracoval jako litograf. Po sametové revoluci se opět dostal ke svým milovaným knížkám a vedl prodejnu hudebních kazet, knih a gramofonových desek v Olomouci, poté působil v Uničově a pak krátce vedl prodejnu TYCHO. V červnu 1996 se stal majitelem knihkupectví a posléze Antikvariátu Atlas Alfa v Litovli. Ilustroval a psal leporela. U titulů Tom a Mimi (1992) Znáte je ? (1994), Z pohádky do pohádky (1995), Jedeme, plujeme a létáme (1995), Grimm: Märchen (1995) aj. najdeme v tiráži jeho jméno. Psal texty a básničky, ilustroval učebnice a školní pomůcky pro pedagogická nakladatelství. V letech 2010 a 2015 mu vyšly tyto tituly hanáckých bájí a pověstí „Tož tak“ (2010) a fejetonů, písniček ,básniček a vzpomínek „Tož baď“ (2011).; " No deť" (2012); " Hanácká konverzace" (2013); a " Dež se se narodil a co belo potom" (2014). Je aktivním členem ochotnického divadelního odboru Sokola v Litovli, kde se uplatnil nejen jako herec, ale i režisér. Spolupracuje i s Hanáckou Mozekou – zejména o adventu, ale i v pořadech Hanácké ambasády „Přendite si splknút“, které se konají dvakrát či třikrát za rok. V roce 2000 stál u zrodu Klubu litovelského petanque , kde byl osm let prezidentem KLIPu. Každoročně pořádá turnaj pro děti a mládež pro Modrou velrybu v Bílé Lhotě. Vášnivě se věnuje také sběratelské činnosti – sbírá pohledy, zejména kulaté, staré pohlednice, zápalkové etikety, a dětské knihy. Od podzimu roku 2010 je členem zastupitelstva v Litovli, kde působí v Letopisné komisi. Jeho velkým snem je prosadit v Litovli muzeum dětské knihy.

Zdroj:

Červencová výročí středomoravského regionu.In: Týnecké listy, 2011, červenec.S.7. e­mailová zpráva ze dne 20.6.2016.

Poznámka:

http://otavinka.blog.cz (50 Petr Linduška 50 )

Fotky:
Václav Burian *28. 8. 1959 - +9. 10. 2014
Místo narození: Přerov
Místo úmrtí: Vídeň (Rakousko)
Místa pobytu: Krakow (Polsko), Olomouc
Obory působení: básník, novinář, polonista, překladatel, redaktor, vydavatel, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Absolv. FF UP, obor polština a němčina. Novinář: (HN, Stráž lidu, Zpravodaj OF OL), redaktor, recenzent, politický komentátor, překladatel z polštiny. Zabývá se česko-polskými. vztahy, současnou básnickou tvorbou, židovskou kulturou i mezinárodní politikou. Stál u zrodu lit. časopisu Scriptum, sborník pro literaturu, umění a život, zde vychází i současná polská lit. v překladech. Jeho překlady se objevily ve sborníku Světová lit. Publikuje v časopisech: Mosty, Nová přítomnost, Host, Literární noviny, Tvar. V letech 1995–97 působil v naklad. Votobia a v r. 1999 založil v Olomouci s.r.o. nakladatelství Burian-Tichák, které se uvedlo autobiogr.knihou Vlasty Chramostové. V r. 2001 byl oceněn za novinářskou činnost Cenou Ferdinanda Peroutky. Vydavatel periodika Listy, spolu s T. Tichákem. Zemřel na služební cestě ve Vídni, kde měl uvádět výstavu. Náhle zemřel. Pohřeb se konal 18.10.2014 v O­lomouci. Od roku 2016 je na jeho počest udělována Cena Václava Buriana. Václav Burian, jehož jméno cena nese, byl český polonista, překladatel, básník, vydavatel a redaktor dvouměsíčníku Listy. Své první překlady a texty publikoval v samizdatu. V osmdesátých letech vydával olomoucký samizdatový časopis Ječmínek. Původně československý exilový časopis Listy vydával spolu s Tomášem Tichákem od roku 2003. Za svůj vztah k polskému disidentu byl v červnu 2014 oceněn na pražské ambasádě Polské republiky Medailí vděčnosti Evropského centra solidarity v Gdaňsku.

Zdroj:

Osobní a písemné sdělení. Parte (foto Vladislava Galgonka).

Fotky:
Jaroslav Režný *13. 8. 1958 - +16. 6. 2010
Místo narození: Prostějov
Místo úmrtí: Boskovice
Místa pobytu: Boskovice, Jeseník, Olomouc
Obory působení: básník, pedagog středoškolský
Anotace:

V letech 1973–1977 studoval gymnázium v Boskovicích a poté studoval Filozofickou fakultu UP v Olomouci, obor čeština a němčina, kde promoval v roce 1982. Učil na gymnáziu v Jeseníku. Autor básnických sbírek: Chtěl bych vám povědět (1991), Poetický letohrádek (1993), Veršování v modrém (1995).

Zdroj:

Machala, L.: Průvodce po nových jménech české poezie a prózy 1990–1995. Olomouc, Rubico 1996. S.129.

Poznámka:

Mgr. Jaroslav Režný

Alena Slepičková *16. 6. 1958
Místo narození: Kyjov
Místa pobytu: Brno, Kroměříž, Olomouc
Obory působení: anglistka, básnířka, bohemistka, překladatelka
Anotace:

Narodila se v rodině středoškolského profesora. V letech 1959–1965 žila s rodiči v Kroměříži. Poté bydlela s rodiči v Brně a studovala gymnázium na Lerchové v letech 1973–1977. Po maturitě absolvovala studium na brněnské univerzitě, kde studovala bohemistiku a pedagogiku a v r. 1983 získala PhDr. V letech 1993 – 1998 působila na Masarykově univerzitě v Brně, v roce 1995 doktorandské studium na FFUP Olomouc. Píše od svých 6 let. V prosinci 199 ji vyšly verše v Literárních novinách, v únoru 2000 v brněnském KAMU.Publikovala v odborném a kulturním tisku,. Knižně debutovala básnickou sbírkou " Africké bubínky lásky" (Brno, Host 2000). Další půvabnou sbírkou je „Bleděmodré usínání“. (Brno, Větrné mlýny 2001). O tři roky později vyšla sbírka " Dokud nás sny nerozdělí, aneb Talent na živý život". ( Brno, Větrné mlýny 2004) a o pět let později sbírka " Něžná lavina" ( Brno, Čintamani 2009) s doslovem Agustina Skýpaly. Členka Obce spisovatelů.

Zdroj:

Stanovy a adresář Obce spisovatelů. (Stav k 8. 6. 2009). Praha. ; Dokumentační list ze dne 17. 8. 2009. http://www.cintamani.cz/…/recenze.htm Ukázky – na blogu Otavinka ( 1.12. a 27.12. 2009)

Poznámka:

Rozená Riedlová

Literární jméno: Alena Riedlová Slepičková.

Foto jun 17059 ze dne 24.6.2017 v O­lomouci

Fotky:
Zdeněk Potužák *15. 10. 1955
Místo narození: Sušice
Místa pobytu: Litovel, Olomouc, Praha
Obory působení: bankéř, politik komunální, starosta města
Anotace:

Do školy i gymnázia už chodil v Litovli, v Praze vystudoval vysokou školu ekonomickou. Pak pracoval v Olomouci ve Státní bance československé, po roce 1990 zakládal v Litovli pobočku Komerční banky. V r.2003 mastoupil po výběrovém řízení jako vedoucí Vodohospodářské společnosti Čerlinka. Manželka Věra je ředitelkou školy v Července. Již v letech 1986–90 byl poslancem MěNV, v letech 1990–94 radním, 1998–2002 členem zastupitelstva, od r.2002 radním a roku 2010 byl zvolen třetím starostou města Litovel.

Zdroj:

Šik, Lubomír: Osobnosti Litovle. 2011. CD-R.

Ivo Šmoldas *23. 7. 1955
Místo narození: Prostějov
Místa pobytu: Olomouc, Praha
Obory působení: básník, nakladatelský redaktor, překladatel, scenárista
Anotace:

Maturoval na gymnáziu v Olomouci a poté studoval FFUK Praha, obor čeština a angličtina. Po promoci v roce 1979 redaktorem nakladatelství Československý spisovatel.
nyní redaktor poezie ČS.R.1989 2 měsíce studij.pobyt v USA.Básně v antologiích mladší české poezie.1985 Zvláš­tní znamení, Klíčení.Sbírka veršů – 1989 Zimní srst.Překlady : 1988 spolupřeklad s L.Verenským Gould, S.J.: Pandin palec;1989 Ostrovy plovoucí k severu. V nakladatelství ČS působil do roku 1993. Po revoluci vedl v tomto nakladatelství propagační a odbytové oddělení a nakonec vykonával funkci náměstka ředitele pro výrobu a obchod. Koncem roku 1993 se stal ředitelem nakladatelství Columbus a od roku 1997 byl společníkem nakladatelství Apsida. V roce 1988 vydal básnickou sbírku Zimní srst. Od počátku 90. let se v literární oblasti věnuje výhradně překládání, především z angličtiny. Jeho svébytný mluvený projev nakonec přitáhl i pozornost televizních dramaturgů: s Alešem Ulmem před časem v České televizi připravoval zábavně-vzdělávací pořad To je ta čeština, na Primě vtiskl tvář satirické show Dementi a dnes je scenáristou magazínu Knižní svět (ČT 2).

Zdroj:

Kdo je kdo 1991/1992.II.Praha 1991.S.958.;. Stern, Jan – Ivo Šmoldas: Tlusté knihy už neotvírám. http://www.krasnapani.cz/…-a-dieta/103

Poznámka:

PhDr. Ivo Šmoldas

Dne 26.10.2012 měl besedu v Prácheňském muzeu v Písku v 16:00.

Fotky:
Jitka Stehlíková *6. 3. 1955
Místo narození: Jeseník
Místa pobytu: Praha, Přerov
Obory působení: básnířka, knihovnice, redaktorka
Anotace:

Roz. Světlíková. V roce 1974 maturovala na gymnáziu v Jeseníku a poté odešla na Třední pedagogickou školu do Přerova na obor učitelství pro mateřské školy, kde absolvovala v r. 1976. Poté pracovala jako knihovnice v Okresním pedagogickém středisku v Přerově. V letech 1979–1983 studovala FFUK v Praze, obor vědecké informace a knihovnictví. V letech 1984–1989 v domácnosti a od r. 1990 redaktorkou týdeníku Nové Přerovsko. Od r. 1991 působila v Praze, kde redaktorkou Sociologického časopisu. Aktivně se zabývá ochranou práv zvířat. V Přerově psala písňové texty pro vokální skupinu Entuziasté. Literárně debutovala v dětských časopisech : Ohníček, Pionýr. Příspívala též do Mladého světa, Mladé fronty, Nové Svobody, Kulturního měsíčníku, Literárního měsíčníku aj. V současnosti publikuje v revue Prostor, Veronika, Psí víno, Alternativa. Studenstské verše tiskla v Jesenickém kulturním zpravodaji. Autorka básnických sbírek: Neobydlené ostrovy (1987), Hlasité deště (1993).

Zdroj:

Málková, Iva: Literární slovník severní Moravy a Slezska. Ostrava – Olomouc 2001. S.279–280.;

Jan Sulovský *14. 2. 1955
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc, Praha
Obory působení: básník, dramatik, dramaturg, redaktor
Anotace:

V roce 1974 absolvoval gymnázium v Hejčíně. Psal poezii (publikováno časopisecky a ve sborníku Zelené světlušky.) Po maturitě se hned na DAMU nedostal, pracoval tedy asi tři roky v olomouckém divadle a na studia do Prahy byl přijat až v roce 1977. DAMU Praha, obor dramaturgie absolvoval v roce 1982. Poté působil téměř deset let (1982–1991) v olomouckém divadle jako dramaturg a od dubna 1994 v Českém rozhlase, jako redaktor slovesného umění. Jeho básně čteny též ve Viole. Autor několika historických her z dějin Olomouce. Jeho hlavním pořadem v rozhlasu byly Toulky krajem, což je cyklus dokumentů, které mapují zajímavá místa regionu: historii, přírodní památky i významné osobnosti.V roce 2005 získal Cenu Českého rozhlasu za regionální slovesnou tvorbu a dvakrát čestné uznání v soutěži o Prix Non Pereant na téma" Média na pomoc památkám".. Kromě rozhlasové práce se věnuje i tvorbě pro divadlo. Je autorem a zároveň režisérem několika divadelních her vztahující se k historii Olomouce a význačným postavám města a Moravy. V roce 2009 získal Cenu kraje za výjimečný počin roku v oblasti profesionálního umění – oblast divadla. Na svém kontě má zatím tyto hry: Generál Lafayette (1997), Václav III (2006), O životě a vládě Franze Josefa I. (2008), Muzikant z Janského vrchu (2009), Causa Karel Sabina (2011) a Jiřík versus Matyáš aneb olomoucké boje o český trůn (2014).

Zdroj:

Dosoudilová, Ivana: Desatero otázek a odpovědí. Kdy-kde-co v Olomouci. 2006, č. 10, s.7–10.

Poznámka:

MgA. Jan Sulovský

Fotky:
Ivo Válka *17. 8. 1953
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: biochemik, pedagog vysokoškolský, překladatel
Anotace:

Pedagogicky působí na LF UP, katedra biochemie. Překladatel z angličtiny. .

Zdroj:

Sdělení maminky..

Poznámka:

Ing. Ivo Válka

Leo Klein *18. 4. 1952
Místo narození: Olomouc
Místa pobytu: Belgie, Hradec Králové, Hranice, Itálie, Německo, Olomouc, Prostějov, USA
Obory působení: brigádní generál, chirurg, lékař, odborný publicista, vysokoškolský pedagog
Anotace:

Studoval SVVŠ v Prostějově. Po maturitě odešel studovat Vojenskou lékařskou akademii do Hradce Králové. Po ukončení studia pracoval krátce v Olomouci, pak 3 roky jako posádkový lékař v Hranicích a v letech 1980–1984 působil jako chirurg ve Vojenské nemocnici v Olomouci. V roce 1984 se stal asistentem Katedry válečné chirurgie VLA v Hradci Králové, v r. 1989 složil atestaci z plastické chirurgie, 1994 CSc, a 1998 habilitoval jako doc. chirurgie. Od r. 1995 vedoucím lékařem odd. plastické chirurgie a zástupcem ved. katedry VLA . Studijně pobýval v zahraničí : Belgie, Německo, USA, Itálie. 1999–2002 brigádní generál. Pracoval jako zdravotnický poradce vrchního velitele vojsk NATO v Evropě. V březnu 2004 odešel do zálohy a v r. 2008 se vrátil na Fakultu voojenského zdravotnictví Univerzity obrany, kde vedoucí katedry válečné chirurgie. Autor a spoluautor 62 prací doma i v zahraničí, 208 odborných přednášek doma i v zahraničí.

Zdroj:

Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století. Praha 1998. S. 269. Časopis FN a LFUK Hradec Králové – SCAN 2008/2.;

Vladimír Puhač *13. 2. 1952
Místo narození: Šternberk
Místa pobytu: Lutín, Olomouc, Opava, Ostrava, Uničov, Zlín
Obory působení: básník, dramaturg, pracovník magistrátu
Anotace:

Do 15 let žil s rodiči v Uničově. V Olomouci žije od roku 1967. V roce 1978 absolvoval FFUP v Olomouci, obor teorie kultury, literatura, divadlo a film.V letech 1978–1984 pracoval na odboru kultury ONV Opava. Psal také písňové texty pro folkovou skupinu Dostavník. V roce 1979 obdržel Zlatou Portu za nejlepší písňový text. (Text vyšel ve sbírce Přestupný rok pod názvem Poslední tón – s.91 an). Od února 1984–1989 dramaturgem v opavském divadle, od 1.8.1989 šéf činohry a dramaturg SDOS v Olomouci až 1993.1993–1995 pracoval u makléřské rakousko-české firmy Capotol jako manažér., poté v britskočeské pojišťovně. Spolupracoval s literární redakcí rozhlasu Zlín, Ostrava a Olomouc.Publikuje v literárních časopisech, Reportéru, Svobodě a Kdy, kde, co v Olomouci. Autor básní, scénářů a dramatických pásem.Ocenění : ČLF, Literární Louny. Bydliště: Olomouc,. Od roku 1998 působil na Magistrátu města Olomouce, nyní jako vedoucí oddělení KMČ do roku 2016.. Dne 27.1.2015 měl besedu o nové knize v KMO.

Zdroj:

Dokumentační list ze dne 30.03.2000. Malá inventura současného stavu srdce.Opava 1983.(Básně) Dědečkova (poslední) cesta. Burian a Tichák 2014, Olomuc. Přestupný rok. Melancholické procházky Olomoucí. 2015. (BB) Opuštěná plovárna. 2017. (výbor básní z let 1970–2016)

Poznámka:

Mgr. Vladimír Puhač Fotografie z října 2016 je z kavárny U Mahlera ze dne 26.10.2016.

Fotky:
Eduard Zacha *17. 6. 1951 - +28. 6. 2012
Místo narození: Krnov
Místo úmrtí: Olomouc
Místa pobytu: Olomouc
Obory působení: básník, esejista, prozaik, redaktor
Anotace:

Spoluzakladatel olomoucké „podzemní“ edice TEXTY PŘÁTEL. Před listopadem 1989 publikoval pouze v samizdatu, od té doby jeho práce publikovány v časopisech Proglas, Velehrad, Akord. Znalec díla Jana Čepa. Od června 1991 pracuje v redakci Hanáckých novin. Pohřben dne 4.7.2012 v Krnově.

Zdroj:

Zacha, E. : Slovo o Janu Čepovi. =Proglas 1990, č. 2, S. 103 – 108. Biografie: =pm=: Eduard Zacha. Bibliotéka Hanáckých novin. 1991, 3. 8. , příl. , S. l. ;

  • jTk=: Olomoučtí tři králové. =Proglas 1991, č. l, S. 113. ;

Parte.

Vítězslav Kollmann *24. 2. 1951
Místo narození: Uherský Brod
Místa pobytu: Brno, Litovel, Olomouc, Šternberk
Obory působení: bibliograf, knihovník, literární historik, muzeolog, podnikatel
Anotace:

Po studiích na SKŠ Brno pracoval v Městské knihovně v Litovli, poté v Okresní knihovně v Olomouci, kde byl vedoucí oddělení společensko-politické literatury. Dálkově vystudoval FFUP. Mezitím působil asi dva roky jako vedoucí Městské knihovny ve Šternberku. V roce 1979 odešel pracovat do Krajského vlastivědného muzea v Olomouci jako literární historik, kde se po roce 1990 stal ředitelem ( v letech 1992 – 1998 ). Od roku 1999 působí jako realitni makléř v Litovli. Bohatá publikační činnost v oblasti ikonografie měst na střední Moravě. Vypracoval ikonografickou databázi a rozsáhlé bibliografické databáze, orientované na historii a architekturu města a vesnic Moravy a českého Slezska. Bydlí v Litovli, kde mu byl vrácen v restituci dům s lékárnou U dobrého pastýře na náměstí Přemysla Otakara, kde je realitní kancelář DIMAS ( data-informace-Morava a Slezsko ), která se mj. zabývá i vydáváním regionálních tisků, kalendářů aj.

Zdroj:

Na www.ikonografiemoravy.cz, www.ikonografielitovle.cz, www.dimasreality.cz přehled knih a publikační činnosti PhDr. Vítězslava Kollmanna.

Fotky:
Jaroslava Pechová *25. 6. 1950
Místo narození: Petrovice
Místa pobytu: Olomouc, Praha, Rakovník
Obory působení: básnířka, novinářka, spisovatelka
Anotace:

Rozená Randsdorfová. Od r. 1958 bydlela v Rakovníku a v r. 1980 se přestěhovala do Olomouce. Od r. 1986 žije v Praze a často se vrací do Olomouce, kde žila její 88 letá maminka. Pracovala řadu let jako volná novinářka. Spolupracovala také s Čs. rozhlasem a s Union internationale de la Marionnette. Získala novinářské ceny za publicistickou činnost, ocenění za původní rozhlasovou dramatickou tvorbu a ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku 1996. Řada rozhlasových pohádek poro mateřské školy, nedělní pohádky i krátké pohádkové příběhy na dobrou noc Jaroslavy Pechové jsou zařazeny ve Zlatém fondu Čs. rozhlasu. Ve své tvorbě se stále navrací do kraje dětství – na Rakovnicko a Křivoklátsko. Pro děti a mládež napsala knihy Pohádky na draka, O Perejdovi, O vykutáleném Melichárkovi, Když uteče drak, Strašuláci, Pohádky z mechového lesa, Pohádky ze stříbrné tůně, České pohádky, Čáry máry Bublifuk a leporela Hurá, jdeme do světa, Ukaž mi ovečku a Kapr přes palubu. Její básničky pro nejmenší doplnily také mnohé omalovánky “pro praváky” i “ pro leváky” vydávané Nakladatelství Laguna.

V jejích knížkách ožívají skřítci, víly, vodníci, obři, hejkalové, plavajzníci, polednice, louženice a další postavičky z pohádkového světa. Pohádkové knihy plné osobité poetiky, spravedlnosti, humoru a upřímnosti jsou vždy bohatě ilustrovány předními ilustrátory, např. Zdenou Krejčovou, Editou Plickovou, Evou Sýkorovou.

Píše také poezii, převážně intimní, rellexivní lyriku. Napsala básnické sbírky Láskám všem, Modré z nebe, Rajská zahrada, Na konci nekonečna, Střípky zázraků a Ostrov naděje. Knížečky vázané v barevném francouzském sametu se stříbrnou či zlatou ražbou na obálce umocnila svými ilustracemi akademická malířka Inka Delevová. Zatím poslední básnickou sbírku Toulky v nalezeném čase autorka věnovala milované řece Berounce, která se mnohokrát klikatila jejím dětství. Knížku doplnil svými fotografiemi Milan Richtermoc.

U příležitosti 7O. výročí narození spisovatele Oty Pavla vydala úspěšnou knihu Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla, která doposud vyšla již v pěti vydáních. Spisovatelka v ní s neobyčejným taktem, citem a pronikavou vnímavostí dovedla oživit atmosféru kolem tohoto prozaika a kolem lidí, s nimiž se na své krátké životní cestě potkal. Publikaci doprovázejí fotografie Milana Richtermoce. Poslední knihu ilistrovanou kreslířem a karikaturistou Karlem Klosem pojmenovala příznačně …ÚSMĚV PROSÍM… neboť čtenáře dvacet osm humorných povídek zaručeně rozveselí.

Je také autorkou jedenácti Hrníčkových kuchařek: 1. Vaříme a pečeme bez vážení, 2. Pečeme bez vážení, 3. Ovocné moučníky bez vážení, 4. Pečeme na Vánoce bez vážení, 5. Maso které šetří kapsu, 6. Hubneme nad plným talířem, 7. Vaříme a pečeme v horkovzdušné troubě, 8. Najrychlejší moučníky, 9. Pro chataře a chalupáře, 10. Půlhodinka pouhá, 11. První kroky v kuchyni

Členství v institucích: člen Obce spisovatelů ČR, Severočeského klubu spisovatelů a Syndikátu novinářů ČR.

Zdroj:

Pechová, Jaroslava: Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla. Laguna, Praha 2000.(obálka knihy). Smíšek,Zdeněk: Jaroslava Pechová má i byt usměvavý.In: Dům a bydlení. Středeční příloha .Právo č.30, 7.8.2013. S.4–7. (foto) Galerie rodáků a nejen jich. 20.3.2014 /hš. http://www.databazeknih.cz/…pechova-3835

Poznámka:

Narozena v Petrovicích (u Rakovníka).

Fotky:
Roman Boreček *23. 8. 1949
Místo narození: Jeseník
Místa pobytu: Brno
Obory působení: básník, sochař, výtvarník
Anotace:

Studoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Brně, obor grafika u prof. Chatrného. Poté se vrátil do rodiště, kde byl výtvarníkem, rytcem v kameni, malířem písma. Pracoval také v provozu ocelových staveb, kde byl dělníkem a poté působil v propagaci RD Jeseník. Po revoluci pracoval v kotelně. Ve volném čase tvořil sochy, plastiky aj. Na podzim roku 2011 mu vyšla monografie s názvem „ Ohně v řece“ , kde najdeme dojmy, reflexe, sny, vzpomínky a vyznání. Jeho básně i výtvarná vyznání k domovu, řece, rodnému kraji jsou úžasná. Začátkem letošního srpna byla slavnostně odhalena jeho busta zakladatele lázní Vincenze Priessnitze v lázeňském domě. Dne 2.5.2017 se uskutečnila v Divadle P. Bezruče v Jeseníku vernisáž jeho výstavy, kde úvodní slovo měla Mgr. Alena Trunečková. Text úvodního slova v Poznámce.

Zdroj:

Boreček, Roman: Ohně v řece. Zlaté Hory, RULA 2011. 318 s. http://otavinka.blog.cz/…oman-borecek Fotografie z vernisáže: na Google viz email dne 3.5.2017 od Alenky Trunečkové

Poznámka:

Úvodní slovo k vernisáži Romana Borečka Divadlo Petra Bezruče Jeseník 2.5. 2017, 17 hodin

Je jedinečné být a kráčet světem je jedinečné vnímat krásné je jedinečné umět toužit je jedinečné poznávat je jedinečné milovat

.....jsou verše jesenického rodáka Romana Borečka, člověka vpravdě renesančního, s obdivuhodně mnohostrannými zájmy, kde nad jiné vyniká jeho vztah k umění, přírodě, domovu, rodině. Široce známý výtvarník, malíř a sochař, fotograf, básník, milovník vážné hudby a historie vystudoval SPUŠ v Brně obor grafika u profesora Chatrného. Svá díla prezentoval několikrát na autorských výstavách v Jeseníku, Šumperku, Olomouci, Brně, Praze i polské Nyse. Od roku 1982 do roku 1987 jste mohli jeho díla zhlédnout na Salónu mladých výtvarníkův Praze, účastnil se mezinárodních výstav sochařství v Hlinsku, San Gustinu v Itálii nebo sochařského sympozia ve dřevě v Mexiku. Výraznou stopu zanechává v našem kraji. Procházíte -li městem, upoutá vás jeho „Rodná země“ – dar městu Jeseník nebo památník „Obětem komunismu“. Halu hlavní budovy Priessnitzových lázní zdobí busta jejího zakladatele V.Priessnitze. Aktuálním dílem je návrh sochy „Svatého Josefa s Ježíšem“ pro Českou Ves. Nesmíme zapomenout na bustu malíře, profesora Jana Orlíka, se kterým si byli osobnostně i profesně blízcí. V Borečkově výtvarné tvorbě nalezneme řadu osobností hudebního světa : pěvců Leo Slezáka, rodáka ze Šumperku, Marie Jeritzy, dirigenta Břetislava Bakaly, Antonína Dvořáka, Gustava Mahlera, Leoše Janáčka, Rafaela Kubelíka nebo zakladatele Mezinárodní klavírní soutěže v Jeseníku , hudebního skladatele a vynikajícího pianisty, profesora Vlastimila Lejska, kde neoddělitelnou součástí této soutěže je i bronzová busta Franze Schuberta. Dalšími tematickými okruhy jsou sochařské práce věnované uměleckým velikánům a vzorům – Pieteru Brueghelovi, Rembrantovi, Michelangelovi.To, co Romana Borečka utváří, je „Krajina domova“. Na jedné straně rodný kraj, do kterého se dívá s nadšením, krajina, kterou zná od narození a je jí stále plný .Představuje pro něj harmonii a řád. Na druhé straně jeho nejbližší – rodiče, manželka Hana a dcera Eva – to jsou životní jistoty, bezpečné zázemí a láska. U vystavených obrazů a plastik můžeme dobře sledovat, jak se v průběhu geneze vyvíjel a proměňoval jeho výtvarný projev. Zatímco Borečkovy obrazy a pastely vznikaly převážně ze šťastných chvil básnivé imaginace a jejich základem bylo okouzlení přírodou, jeho sochy jsou syntézou zažitých zkušeností a zrodu díla předcházel složitý proces a dlouhá příprava. Impulsem bývá emotivní zážitek související s jeho myšlenkovým nazíráním a chápáním světa a předchází mu hluboké seznámení s vnitřním světem modelu. Jeho sochy- podobizny nemají pro R.Borečka funkci zobrazivou, napodobivou, ale jak sám říká : … chce do nich promítnout svoje poznání o člověku, jeho životní energii, prostě to, co zůstává jako nesmazatelná stopa v čase a prostoru a co svojí pravdivostí obstojí před věčností." V umění jde vždycky o osobní transformaci skutečnosti – je to hledání, objevování a sdělování pravdy vlastní duší, vlastníma očima. Borečkovo umění se vyznačuje vším, co má nadčasovou platnost – je citlivé, kultivované, originální a kvalitní a má nezaměnitelné kouzlo. Kořeny tkví v intenzívně prožívaném uměleckém osudu, ve schopnosti prožitky a city života sdělit, myšlenkově precizovat a svět vůkol inspirovat.Tento bytostný romantik a věčný poutník si jistě zaslouží, aby jeho dílo bylo v našem městě zachováno a bylo poselstvím pro budoucí příští.

Jaroslav Erik Frič *14. 8. 1949 - +24. 5. 2019 „“
Místo narození: Horní Libina
Místo úmrtí: Brno
Místa pobytu: Brno, Olomouc, Ostrava, Vranov nad Dyjí
Obory působení: básník, hudebník, nakladatel
Anotace:

Absolvoval gymnázium v Ostravě a jednoletý kurz cizích jazyků: angličtina, francouzština, italština a ruština. Cestoval po Evropě, Anglii a Skotsku. Po návratu do vlasti studoval filozofii a angličtinu na UP Olomouc a MU v Brně. V roce 1969 začal šířit strojopisné opisy textů, později začal vydávat samizdaty (s básníky Petrem Mikešem [1] a Eduardem Zachou, nejprve v Ostravě, později v Olomouci). Edice přešla (poté, co se spolupráce ujal básník a pozdější kněz Rostislav Valušek [2]) v samizdatovou řadu Texty přátel. V roce 1973 Frič spolu s Jiřím Frišaufem a Jiřím Kuběnou v Brně na Veveří ulici č. 54 bytovou scénu Šlépěj v okně a stále vydává samizdaty (v Brně, Vranově nad Dyjí a Podhradí) pro nejbližší přátele. Většinou se jednalo o texty Josefa Šafaříka, Jiřího Kuběny; a vlastní sborníky „archového“ typu, v nákladech nejvýše 5–10 výtisků. Po revoluci zakládá ve Vranově nad Dyjí nakladatelství Votobia. Po přizvání dalších společníků se nakladatelství přestěhovalo do Olomouce. Frič je po dvou letech opouští a v červnu roku 1993 zřizuje v Brně nakladatelství Vetus Via. Od roku 2000 organizuje v Brně festival poesie Potulný dělník (název inspirovaný vedlejším významem slova „hobo“ nalezeném ve slovníku, který se organizátorům zalíbil). Založil dvě občanská sdružení: Proximus (2002) – „pro podporu a integraci osob, náležejících k menšinám, především rasovým, etnickým, náboženským a společensky, zdravotně a jinak handicapovaným“. Toto sdružení, opírané o „hloubku tradic země, a nejlepší projevy její kultury“ organizuje festivaly a dlouhodobé projekty, orientované multižánrově a akcentující celospolečenské apely (např. multikulturní festival Napříč-Konec Léta, již zmíněný festival poesie Potulný dělník, dětské dny Proti noci – v nás, dlouhodobý projekt Potulné akademie, a „permanentní“ festival Uši a Vítr – múzické večery Potulné akademie (každý čtvrtek na různých místech Brna); a Christiania (2006) – obecně prospěšná společnost „pro podporu kultury, národní paměti a menšin“ [3]. Je rovněž redaktorem dvou periodik sdružením Proximus vydávaných: revue BOX pro slovo-obraz-zvuk-pohyb-život – (2 x ročně) a novin Potulné akademie nazvaných Uši a Vítr – (12 x ročně). Český rozhlas realizoval tři jeho scénáře. Od listopadu 2006 vystupuje opět i jako „busker“. Od léta 2007 rovněž píše vlastní blog. Žil většinou v Brně. Nositel Ceny města Brna a za blog r. 2017 a 2018 získal nominaci na cenu Magnesia Litera.

Knižní vydání
Kolotoče bílé hlasy (básně z let 1986–1992), Vetus Via, Brno 1993, poezie
Houpací kůň šera a jiné básně (1993–1995), Vetus Via, Brno 1998, poezie
Americká antologie & Poslední autobus noční linky (1989 a 2003), bibliofilská edice Siluety, Zdeněk Janál, Prostějov 2004
Zdroj:

Wikipedia.cz

Fotky:
Jste si naprosto jisti, že chete tanto záznam smazat?
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11